Matěj Stropnický: Svět je přehlcen turisty – má vůbec smysl, aby tolik lidí cestovalo?

2. červenec 2019

Evropská města se snaží omezit masovou turistiku. V některých z nich už kvůli záplavě turistů demonstrují obyvatelé, například v Barceloně nebo v Dubrovníku, kterému dokonce hrozí vyškrtnutí ze seznamu světového dědictví UNESCO. Měli bychom o regulaci cestovního ruchu uvažovat i v Česku?

Když turisté dostanou kvalitu, na cenu nehledí, tvrdí oceněná studie českých vědců

Od orloje míří turisté i k pomníku Mistra Jana Husa

Počet zahraničích turistů v České republice rok od roku roste. O tom, že jsme oblíbenou destinací svědčí i data, která vyhodnotili vědci z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Se svým unikátní výzkumem zabodovali Petr Janeček a Viktor Vojtko na mezinárodním kongresu v Portugalsku.

„Nárůst masového turismu, který je jedním z druhů konzumu, je obrovský. Podle údajů Světové banky bylo v roce 2000 po světě 670 milionů turistů, v roce 2016 to byl dvojnásobek,“ upozorňuje bývalý předseda Strany zelených Matěj Stropnický.

Snaha o přilákání turistů do méně frekventovaných destinací podle něj nestačí a pozastavuje se nad samotným smyslem cestování a jeho podpory:

„Neodpustím si citaci z deníku mého oblíbeného básníka Jana Zábrany: ‚Puškin nikdy neopustil Rusko, Montesquieu nenavštívil Persii, přesto napsal Perské listy. A byl snad Dante v pekle?‘ To jsou otázky, které si ohledně cestování kladu. Má ještě dnes smysl, aby tak velké množství lidí tak povrchním a v důsledku škodlivým způsobem navštěvovalo další země?“

Propagace turismu by se měla zásadně změnit, pokud ne úplně přestat. Svět je turismem naprosto přehlcen.
Matěj Stropnický

Sloní náměstí

„Turismus je zdrojem 8 % veškerých skleníkových plynů – vedle automobilového a masného je to nejškodlivější průmysl vůbec. V Praze nadnárodní hotely velmi často daní v daňových rájích, pronajímatelé bytů přes Airbnb nedaní vůbec,“ kritizuje někdejší náměstek pražské primátorky. Minimálně na sto korun za osobu a den by se podle něj měl zvýšit i lázeňský poplatek.

Stropnický podotýká, že turistický ruch má podobný podíl na českém HDP jako například zemědělství, a to okolo 3 %. Případnou regulaci turismu bychom tak prý zásadně nepocítili.

Přínos pro místní

„Cestovní ruch obecně je ekonomický přínos. Zaměstnáváme 240 tisíc lidí a s multiplikátory tvoří až 5 % HDP,“ namítá ředitel agentury Czech Tourism Jan Herget. V Česku stále vidí prostor pro rozvoj turismu, byť připouští, že v některých místech ho je třeba regulovat.

Praha 25 let na seznamu UNESCO: V centru je ghetto pro turisty a Pražané bydlí okolo, myslí si Boháč

Hradčany

Staroměstský orloj, Karlův most, Tančící dům, historie vedle současnosti. Centrum hlavního města slaví 25 let od zápisu na seznam UNESCO. Podaří se Praze svůj statut i nadále obhájit a zároveň se rozvíjet a otevřít se moderní architektuře? Co dělá Praha pro svůj rozvoj a jak chrání své památky?

Turisté podle něj umožňují kvalitnější život i pro místní, ať už kulturní nabídkou, restauracemi nebo třeba udržením vesnického obchodu, který by jinak bylo třeba dotovat. Herget dále uvádí, že například Český Krumlov ročně inkasuje 40 milionů korun jen z parkovného autobusů.

Podle Hergeta je především nutné cestovní ruch řídit a usměrňovat tak, aby z něj měli benefity místní.

Agentura tak kromě seznamu nejnavštěvovanějších památek letos poprvé vydala i přehled dosud neobjevených skvostů Česka. A vyzdvihuje také portál Kudy z nudy.

Ve Velké Británii podporují restaurace a hotely, které odebírají lokální produkty v okruhu 10 mil – místní zemědělce, truhláře, řemeslníky. To je cestovní ruch, který dává logiku.
Jan Herget

Pokud jde o zahraniční turisty, agentura se je prostřednictvím cestovních kanceláří snaží přilákat i do Brna a na jižní Moravu a nejnověji třeba do Vítkovic: „To je krásná forma udržitelného cestovního ruchu, kdy bývalou ocelárnu a znečišťovatele ovzduší proměnili v památku, která absorbuje množství turistů,“ chválí Herget.

autoři: Veronika Sedláčková , ert

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.