Navzdory miliardovým dotacím Němci opouštějí venkovské regiony na východě země. Podle názorů některých ekonomů by ale nebylo příliš smysluplné se takovému vývoji bránit.
Německý list Die Welt ve své reportáži zjišťoval názory odborníků na to, jak by se odchod lidí do měst dal zastavit.
Úspěch pravicově populistické strany Alternativa pro Německo AfD v nedávných parlamentních volbách ukazuje, jak je Německo stále rozdělené na východní a západní část. AfD totiž bodovala především ve východní části země.
Žurnalisté navštívili okres Salzland ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, ve kterém se kromě říčních niv a několika malých měst nachází nejúrodnější půda v Německu. „U nás se dá žít dobře a zdravě, v zeleni a co se týče bydlení, tak za málo peněz,“ pochvaluje si zemský rada Markus Bauer.
V regionu působí například podniky na zpracování soli, sodovkárna, cementárna nebo americká společnost zabývající se recyklací hliníku. „Na budoucnost jsme připraveni,“ věří Bauer.
Salzland patří k modelovým oblastem, v nichž se spolková vláda pomocí finančních injekcí a různých iniciativ snaží zabránit odchodu obyvatel do velkoměst. Podle některých odborníků se ale v tomto směru podniká až příliš mnoho.
Mnichovský Institut pro ekonomický vývoj (Ifo) nedávno zveřejnil zprávu, z níž vyplývá, že aktuální počet obyvatel východního Německa poklesl na stav z roku 1905. A to navzdory štědré podpoře.
Většina politiků je přitom zajedno, že investice do venkovských oblastí jsou důležité. Lidé, kteří mají pocit, že na ně centrální orgány a politická reprezentace zapomněly, se totiž od věcí veřejných odvracejí, čímž se otevírá prostor radikálním proudům. Významným momentem pro poskytování podpory je také solidarita mezi jednotlivými spolkovými zeměmi a zapřisáhlá snaha vyrovnat poměry mezi západem a východem Spolkové republiky.
Ekonomové ovšem vedou diskuzi z jiné perspektivy. Podle nich není nutně potřeba, aby každý region země vzkvétal. Mluví přitom o určité vyprázdněnosti prostoru, pod kterou si ale většina lidí představí především rozbořené vesnice a zpustlá pole.
Až deset milionů mladých Číňanů žijících ve městech bude muset v příštích třech letech povinně přesídlit do venkovských oblastí. Komunistický režim tak chce zastavit překotné stěhování z venkova do měst a zpomalování hospodářského růstu.
Reinta Groppa z hallského Institutu pro ekonomický výzkum ale vyprázdněnost venkova neděsí. „Vzhledem ke stárnutí populace jí nelze zabránit. Zkrátka existují vesnice, které vymírají,“ říká odborník. Jak dodává, takovému vývoji bychom se neměli bránit všemi prostředky.
Ve východním Německu zajisté existují také prosperující oblasti, například Lipsko, Drážďany, Erfurt, Berlín nebo Jena. Z celkového pohledu ale lidé východní část země opouštějí.
Třeba okres Salzland měl v roce 2007 217 tisíc obyvatel, v současnosti jich tam žije o 21 tisíc méně. A prognózy předpovídají, že v roce 2030 jich bude pouze 170 tisíc. Nezaměstnanost v regionu se pohybuje až okolo 11 procent a Salzland se potýká se strukturálními problémy, se kterými však bojuje celé Sasko-Anhaltsko.
Strukturální politika podporující chudší regiony přitom od sjednocení Německa funguje dobře. Dokazuje to například Bavorsko, jež by bez přerozdělování peněz i v současnosti bylo zaostalou zemědělskou spolkovou zemí. Otázka ale zní, jestli se finance vyplatí posílat také tam, kde se přes veškerou snahu nepodařilo neblahý vývoj zvrátit.
Pocit opuštěnosti a bezvýchodnosti, který vyhrál americké prezidentské volby Donaldu Trumpovi, není jen americkou specialitou.
Například ekonom Gropp věří, že řízená osidlovací politika, kdy stát prostřednictvím dotací řídí, kde lidé mají chtít žít, připomíná centrálně plánované hospodářství. „Věřit, že se člověk musí zajímat o to, aby lidé žili po celé zemi, je typicky německé,“ myslí si odborník.
Joachim Ragnitz z drážďanské pobočky Institutu pro ekonomický vývoj jde v názorech na venkov ještě o krok dále. Jak říká, z hospodářského hlediska by raději finančně podpořil vysidlování některých regionů.
„Otázka zní, jestli by nebylo výhodnější lidem z takto postižených oblastí zaplatit přesun do nejbližšího velkého města poskytujícího moderní infrastrukturu, kde je možné uspokojit potřeby denního života,“ myslí si ekonom. A dodává, že než aby politici zachraňovali každou vesnici, měli by se raději pokusit odchody lidí z venkova podpořit tímto způsobem.
Situace je pohledu německého listu špatná především v regionech, v nichž jsou lidé už natolik frustrováni, že se odklání od tradičních politických stran směrem k populistické Alternativě pro Německo. Nicméně ne každý situaci na východě Spolkové republiky považuje za kritickou.
„Zkušenosti ukazují, že i některé již beznadějné oblasti se mohou probrat k životu, hospodářství se rozpohybuje a lidé se začnou vracet,“ je přesvědčený Karl-Heinz Paqué, ekonom z Nadace Friedricha Naumanna. Die Welt ale na závěr konstatuje, že východní Německo na změnu situace čeká už přeci jen dlouho.
Před sedmdesáti lety, konkrétně 24. května 1949, v západní části Německa vstoupila v platnost nová ústava a vznikla tak Spolková republika.
Jan Rosák, moderátor
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
