Postavme zeď proti východním fašistům aneb Jak novináři rozdělují Německo

Skutečnost, že se strana dostala do parlamentu, ale není důvodem k ponižování a vytváření předsudků, píše ve svém komentáři ve švýcarském listu Neue Zürcher Zeitung německý žurnalista Marc Felix Serrao.

Sedmadvacet let po sjednocení Německa jsou podle něj na východě země levicové a pravicové strany téměř tak silné jako tradiční strany politického středu. Alternativa pro Německo a levicová Die Linke tam získaly dohromady asi 40 procent hlasů.

Přitom Křesťanskodemokratická unie CDU a sociální demokraté z SPD zaznamenali jen nepatrně více hlasů. Tradiční západní strany jsou tak stále méně úspěšné v přesvědčování voličů na východě spolkové republiky. Důvodů, proč tomu tak je, existuje mnoho, konstatuje Serrao a zároveň se ptá, jaká řešení jsou k dispozici.

Přirachotili jste trabantem a teď vás mám brát vážně?

Jako nejdůležitější z nich komentátor vidí lepší chování k východním Němcům. Někdy totiž pouhý tweet dokáže lépe sjednotit lidi z určitého prostředí než celý novinový článek. Komentátor tím naráží na to, že novinář z německého týdeníku Der Spiegel Hasnain Kazim den po volbách na sociální síti Twitter v reakci na názor jednoho z uživatelů zveřejnil následující příspěvek:

„Poslouchej, říkáš mi, že bych měl brát východní Němce vážně? Vy jste sem v roce 1990 přirachotili trabantem a dnes volíte AfD. Jak vás mám brát vážně?“ napsal Kazim. Komentátor deníku Neue Zürcher Zeitung se proto ptá, kdo má pak brát vážně novináře, který 16 milionům lidí odejímá politickou příčetnost.

Kazim se za svůj příspěvek později prostřednictvím Facebooku omluvil. Podle jeho vyjádření svým tweetem mířil jen na voliče AfD. Přesto mu ale prý nezbývá nic jiného, než východní část Německa ostře kritizovat.

Pád berlínské zdi|foto: CC0 Public domain

Jak Kazim uvedl, východní Německo navštívil vícekrát. Zažil tam mnoho dobrého, ale také musel čelit nemístným a nepřátelským urážkám tamních obyvatel. Taková slova, která si vyslechl na východě země jakožto člověk tmavé pleti, který má po rodičích kořeny v Pákistánu a Indii, v západním Německu prý Kazim nikdy neslyšel.

Zeď proti fašistům

Skutečnost, že nepřátelství k cizincům představuje ve východním Německu velký problém, nikdo nepopírá, píše komentátor švýcarského listu. Stejně tak prý nikdo nepopírá, že Němec, na kterého kvůli původu rodičů spoluobčané pohlížejí spatra, si kvůli rasismu vytrpěl své. Kazimova zlost je proto pochopitelná, myslí si Marc Felix Serrao.

Zobecňování je ale v tomto případě podle něj špatné. Novinář Kazim totiž ze svých zkušeností vyvozuje závěry o všech východních Němcích. Svým tweetem Kazim vlastně vzkázal, že nechce porozumět a diskutovat.

Přitom Kazim není jediný, kdo se takovým způsobem chová. V západním Německu žije mnoho lidí, kteří na východní Němce pohlížejí podobně. Například regionální deník Frankfurter Rundschau ve svém článku komentoval výsledky voleb v Sasku následovně: „Celá spolková země volila pravičáky!“ Z 27 procent voličů Alternativy pro Německo tak udělal v Sasku celou spolkovou zemi, upozorňuje švýcarský list Neue Zürcher Zeitung.

Mapu s volebními výsledky, která byla umístěná na pozadí s mapou Německa před sjednocením, zveřejnil regionální deník Hamburger Morgenpost. List svůj článek pojmenoval titulem „Zeď je zpátky!“ Také berlínský Die Tageszeitung si postěžoval a napsal, že by bylo vhodné postavit ochrannou zeď před fašisty. Alespoň na hranicích se Saskem.

Alternativa pro Německo se v minulých letech stala projekční plochou a magnetem pro nespokojenost|foto: ČTK/AP, Michael Probst,ČTK

Vylidněný východ

Komentář ve švýcarském deníku přitom podotýká, že také východoněmecká média výsledky parlamentních voleb komentovala kriticky.

Ale v žádném z nich se neobjevil tón, který by Alternativu pro Německo přirovnával k nacistickému oddílu. A ani jedno z tamních médií nevinilo voliče jiných stran z toho, že příznivcům AfD vůbec dovolili přijít k volebním urnám.

V závěru svého textu Serrao zmiňuje článek drážďanského dopisovatele celostátního listu Süddeutsche Zeitung Cornelia Pollmera. Pollmer se v něm rozepisuje o tom, jak se obyvatelé východního Německa, a s nimi také hospodářský a společenský život, stahují z venkovských oblastí a zanechávají tam měsíční krajinu.

Bojovat proti vylidňování východoněmeckého venkova je přitom úkolem právě pro východní Němce. Bez podpory a uznání celé země se jim to ale nepodaří, uzavírá svůj komentář Marc Felix Serrao ve švýcarském listu Neue Zürcher Zeitung.