Máme vyvlastňovat nevyužívané byty? Přijde mi odporné takové téma v Česku otevírat, říká zastupitel za ODS Portlík

Novostavba

Barcelona nedávno vyvlastnila první nevyužívaný byt. K podobnému kroku směřuje kvůli nedostupnému bydlení i Berlín. Měla by se stejnou cestou vydat i Praha? O tom na Českém rozhlase Plus diskutují místostarosta Prahy 9 a pražský zastupitel za ODS Tomáš Portlík s Filipem Hausknechtem, aktivistou za dostupné bydlení, který ještě v barvách Strany zelených na Praze 3 přišel právě s nápadem na vyvlastnění zejména nevyužívaných bytů.

Stavme dostupné byty, ne luxusní a předražené, dává recept na levnější bydlení ekonom Pícl

sídliště Opatov

Ceny bytů stále rostou a nedostupné jsou zvláště v Praze. Vedení hlavního města hledá způsoby, jak bydlení více zpřístupnit. Pomohlo by vyšší zdanění těch, kteří vlastní více nemovitostí? Stačí výstavba nových bytů, nebo bude muset radnice provést zásadnější změny v bytové politice?

Podle aktivisty Filipa Hausknechta je vyvlastnění historickým nástrojem, který není jen pozůstatkem z doby komunismu. „Šel bych dál, do první republiky, kdy se vyvlastňování používalo velmi často například všemi oblíbeným Masarykem. A to nejen bytů, ale taky podniků, ze kterých se pak staly státní podniky,“ říká v pořadu Pro a proti.

Za minulého režimu byla součástí bytové politiky bytová družstva, která komunistický režim na nějakou dobu zdevastoval. I tak ale Hausknecht nepovažuje vyvlastňování za relikt, kterého bychom se měli obávat, zvlášť když je i v ústavě.

Vyvlastnění je nástroj českého ústavního pořádku a předpokládalo se, že bude využíván. Využívá se většinou pro dopravní infrastrukturu, je třeba prokázat veřejný zájem a je to za náhradu. Jde mi o to, otevřít debatu nad veřejným zájmem.
Filip Hausknecht

Aktivista uklidňuje, že se jeho návrh týká jen dlouhodobě neobydlených a neužívaných nemovitostí. „Další kategorií by měl být počet jednotek koncového vlastníka. Podle mě by se ani neměli kontrolovat lidé, kteří vlastní dva tři byty, ale především právnické osoby a instituce: kolik spravují bytových jednotek, kolik z nich je prázdných a jak dlouho. Pokud si rodina šetří byt pro dítě, tak nemá smysl takový byt vyvlastňovat, ale je třeba ji motivovat, aby ten byt byl pronajímaný.“

Julie Hrstková: Trh bydlení, trh divokého východu

Julie Hrstková

Budoucnost pražské koalice ohrožují elektroměry. Tak lze s nadsázkou popsat spor mezi lídrem Spojených sil pro Prahu Jiřím Pospíšilem a zbytkem koalice kvůli návrhu zjistit pomocí spotřeby elektřiny obsazenost bytů.

Svůj návrh nepovažuje za kriminalizaci bohatých, i když při počtu 10 a více bytů by se měly kontrolovat právnické i fyzické osoby. Ale výstavba nových bytů trvá dlouho a situaci je třeba řešit teď. Poznamenává, že výstavba trvá asi osm let a v té době byla na magistrátu ODS.

Krizi způsobili politici

„Odmítám ohýbání zákona,“ reaguje na Hausknechta zastupitel za ODS Tomáš Portlík. „Pokud se budeme bavit o zákoně č. 416 o liniových stavbách, tak to není vyvlastnění, ale forma jak se domluvit, když se vlastník nechce dohodnout na liniové stavbě. Je to finanční kompenzace stanovená zákonem – to v žádném případě není vyvlastnění,“ vysvětluje a dodává, že i o tomto zákoně se vedla dlouhá léta debata.

Jeho pohled je takový, že nemůže nutit někoho, kdo si koupil byt, k tomu, aby se svého majetku vzdal. Krizi na trhu podle zastupitele způsobili politici. „To, že jsme dneska při stavebním povolení na úrovni Zimbabwe, není chyba lidí, co si kupovali majetek a platili daně, ale politiků, kteří nebyli schopni garantovat rychlé změny územního plánu a prosazovat rychlé povolení v rámci stavebního zákona.“

Právo na bydlení v ústavě není, zatímco právo získávat a užívat majetek v ústavě je. Ústava na to pamatuje, i z hlediska historické zkušenosti, která tu s vyvlastňováním byla… Všichni víme, jaké to zanechalo hluboké stopy, jak to bylo zneužíváno a z hlediska historie vůbec mi připadá odporné takové téma otevírat na území České republiky.
Tomáš Portlík

Když před osmi lety vládla ODS, nebyla podle Portlíka bytová krize. „Stavební povolení a jeho vyřízení trvalo daleko kratší dobu, a to dvakrát až třikrát. Dnes trvá vyřízení stavebního povolení asi 12 let. Změny územního plánu nepočítám, to je dalších pět šest let, i když se to v posledním půlroce zrychlilo.“

Zastupitel dodává, že Praha má svůj stabilní bytový fond, který se neprivatizoval, a konstatuje, že veřejná správa staví dráž než soukromý investor.

Nebylo by elegantnější uzavřít dohodu s developerem než vyvlastňovat nevyužívané byty? A není nárůst cen nemovitostí v Praze ukázkou selhání trhu? Poslechněte si celé Pro a proti Veroniky Sedláčkové.

Související