Z ukrajinského nacionalismu se zrodila armáda banderovců. Koncem války přecházeli přes naše území

12. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Portrét Stěpana Bandery

Na Ukrajině zahynulo podle historika Timothyho Snydera v letech 1933 až 1945 čtrnáct miliónů lidí. A to v důsledku řízeného hladomoru, velkého teroru, okupace území nacistickým Německem a komunistickým Sovětským svazem podle linie dohodnuté v tajné doložce paktu Molotov-Ribbentrop v roce 1939 i v důsledku války. A právě v tomto období sílí aktivity směřující k vytvoření nezávislého státu. Ukrajinskému nacionalismu se věnuje Téma Plus Pavla Hlavatého.

Snyder označil pás zemí mezi Sovětským svazem Josifa Stalina a Německem Adolfa Hitlera za „krvavé země“. Tragédii Ukrajina prožívala od porážky snah o nezávislý stát na konci první světové války.

Čtěte také

Těsně po válce žili Ukrajinci na území Sovětského svazu, Polska i dalších zemí. Zdaleka nejhorší bylo jejich postavení v Sovětském svazu, kde probíhala násilná kolektivizace, hladomory, deportace a teror. Ideální ovšem nebyla ani jejich situace v Polsku.    

Ve třicátých letech a zejména v jejich závěru zesílily snahy k vytvoření nezávislé Ukrajiny – a to zároveň s tím, jak se v regionu zvyšovalo napětí a měnily hranice.

Banderovci přecházeli přes naše území

Nejvýznamnějším ozbrojeným útvarem bojujícím za samostatnost se stala Ukrajinská povstalecká armáda (UPA), která pod tímto názvem fungovala v období 1942 až 1949. Aktivity před a po tomto období nesou jiný název, i když kontinuita s UPA jednoznačně existuje.

Čtěte také

Komplikovaný boj proti sovětským i nacistickým jednotkám i některé násilné akce proti civilnímu obyvatelstvu, hlavně polskému, odrážely složité válečné období regionu.

V závěru války a těsně po ní se banderovci – jak byli podle svého nominálního vůdce Stěpana Bandery příslušníci UPA nazýváni – snažili pokračovat v boji proti sovětské i nové lidově-demokratické moci v Polsku.

Část jednotek se po konci války pokoušela přes československé území dostat do americké zóny Německa a právě díky konfliktům těchto bojovníků s našimi ozbrojenými složkami, střetům i interakcím s civilním obyvatelstvem a hlavně komunistické propagandě, která tyto akce provázela, se banderovci stali jakýmsi strašákem, který byl  až překvapivě – využíván po celé období komunistické diktatury u nás.

Přechody banderovců přes naše území přitom neskončily únorovým pučem v roce 1948, ale ojediněle k nim docházelo i v pozdější době.

V ukázkách z rozhlasového archivu zazní vzpomínky vojáků nasazených v době třetí republiky proti banderovcům. Dále jsou použity úryvky z odborné literatury a dobové publicistiky a ukázky z ukrajinské lidové hudby. Hovoří historik David Svoboda.

autor: Pavel Hlavatý
Spustit audio

Související