Z ukrajinského nacionalismu se zrodila armáda banderovců. Koncem války přecházeli přes naše území
Na Ukrajině zahynulo podle historika Timothyho Snydera v letech 1933 až 1945 čtrnáct miliónů lidí. A to v důsledku řízeného hladomoru, velkého teroru, okupace území nacistickým Německem a komunistickým Sovětským svazem podle linie dohodnuté v tajné doložce paktu Molotov-Ribbentrop v roce 1939 i v důsledku války. A právě v tomto období sílí aktivity směřující k vytvoření nezávislého státu. Ukrajinskému nacionalismu se věnuje Téma Plus Pavla Hlavatého, který vysíláme v repríze.
Snyder označil pás zemí mezi Sovětským svazem Josifa Stalina a Německem Adolfa Hitlera za „krvavé země“. Tragédii Ukrajina prožívala od porážky snah o nezávislý stát na konci první světové války.
Čtěte také
Těsně po válce žili Ukrajinci na území Sovětského svazu, Polska i dalších zemí. Zdaleka nejhorší bylo jejich postavení v Sovětském svazu, kde probíhala násilná kolektivizace, hladomory, deportace a teror. Ideální ovšem nebyla ani jejich situace v Polsku.
Ve třicátých letech a zejména v jejich závěru zesílily snahy k vytvoření nezávislé Ukrajiny – a to zároveň s tím, jak se v regionu zvyšovalo napětí a měnily hranice.
Banderovci přecházeli přes naše území
Nejvýznamnějším ozbrojeným útvarem bojujícím za samostatnost se stala Ukrajinská povstalecká armáda (UPA), která pod tímto názvem fungovala v období 1942 až 1949. Aktivity před a po tomto období nesou jiný název, i když kontinuita s UPA jednoznačně existuje.
Čtěte také
Komplikovaný boj proti sovětským i nacistickým jednotkám i některé násilné akce proti civilnímu obyvatelstvu, hlavně polskému, odrážely složité válečné období regionu.
V závěru války a těsně po ní se banderovci – jak byli podle svého nominálního vůdce Stěpana Bandery příslušníci UPA nazýváni – snažili pokračovat v boji proti sovětské i nové lidově-demokratické moci v Polsku.
Část jednotek se po konci války pokoušela přes československé území dostat do americké zóny Německa a právě díky konfliktům těchto bojovníků s našimi ozbrojenými složkami, střetům i interakcím s civilním obyvatelstvem a hlavně komunistické propagandě, která tyto akce provázela, se banderovci stali jakýmsi strašákem, který byl – až překvapivě – využíván po celé období komunistické diktatury u nás.
Přechody banderovců přes naše území přitom neskončily únorovým pučem v roce 1948, ale ojediněle k nim docházelo i v pozdější době.
V ukázkách z rozhlasového archivu zazní vzpomínky vojáků nasazených v době třetí republiky proti banderovcům. Dále jsou použity úryvky z odborné literatury a dobové publicistiky a ukázky z ukrajinské lidové hudby. Hovoří historik David Svoboda. Vysíláme v repríze.
Související
-
Sloužili v Rudé armádě. Popisují chaos, dezerce a šlendrián. Během ústupu padli do německého zajetí
Jaroslav Dlouhý a Josef Holec zažili za 2. světové války ohromné drama. Byli donuceni narukovat do Rudé armády.
-
Sovětský svaz nás osvobodil od nacistů, ale ne pro svobodu, vyprávějí pamětníci u Koněva
Na místě, kde stával Koněv, se otevřela výstava „Nikogda ně zabuděm“ (Nikdy nezapomeneme). Vypráví příběhy „osvobození“ z května 1945, 50. let, srpna 1968 a června 1991.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
