Z politiky se vytrácí idea. Je to jen boj, abych u toho byl co nejdéle a vytřískal co nejvíc, uvažuje Michal Prokop

13. září 2021

Muzikant a bývalý politik Michal Prokop vidí dnešní svět opět tak nějak naruby. „Hodnoty, ke kterým jsme se vztahovali, když tady vládnul bolševik, a pak, když se to po sametu obrátilo, tak to byla jedna z věcí, kvůli kterým jsem do politiky vstupoval. Taky pocit svobody a zároveň odpovědnosti. Teď se mi v poslední době zdá, že se to nějak podivně obrací,“ říká v pořadu Osobnost Plus.

Na sobě samém sice Prokop úbytek svobody nepozoruje, ale změn, které se mu nelíbí, si všímá na celém světě.

Čtěte také

„To, co se děje dnes ve Spojených státech a čeho jsme svědky i v anglofonní Evropě, hlavně ve Velké Británii, je něco, od čeho jsme utíkali. Totální netolerance a představa, že ten svět musí být za každou cenu lepší. A my ho uděláme – i kdybyste nechtěli, tak my vás k tomu dotlačíme. To přece dobře známe,“ dodává.

Jak bys rozhodoval ty? 

Michal Prokop byl před časem na zhruba deset let součástí české politiky. Přiznává, že ho to ovlivnilo.

„Tehdy jsem se seznámil s věcmi, o kterých jsem do té doby neměl ponětí. Seznámil jsem se s lidmi, od kterých jsem se spoustu věcí naučil – to se muselo promítnout do toho, jak se i dnes dívám na současnou politickou scénu a na způsoby rozhodování.“

Řekl bych, že tím, jak se ze současné politiky vytrácí nějaká idea, že je to čím dál víc už jen boj.
Michal Prokop

Michal Prokop byl jak poslancem, tak náměstkem ministra kultury. „Dnes na to zdaleka nekoukám tak naštvaně, co dělá současná vláda, kterou jsem samozřejmě nevolil. Protože si to pamatuju a říkám si: Sakra, jak bys chlape rozhodoval v tomto okamžiku ty?“

Na druhou stranu by ale teď těžko hledal politiky, kteří by mu dali to, co kdysi sám od zkušenějších kolegů získal. „A z toho jsem docela nešťastný – proti generaci těch, od kterých jsem se sám učil.“

Asi jsem tolerantnější

Muzikant tvrdí, že rozhodování v covidové době rozhodně nebylo jednoduché, protože jsme takovou krizi zažívali poprvé.

Čtěte také

„Na to nikdo nebyl připraven a politika, stejně jako ekonomika, jsou humanitní disciplíny, které umějí řešit minulé situace. Na staré války jsou vždy úžasně připraveni. Vždy jsem se smál, když měl Václav Klaus tendenci vydávat ekonomiku za exaktní vědu. To je nesmysl. Je to společenská věda, která umí řešit minulé krize. Asi i proto jsem tolerantnější, protože jsem měl možnost rozhodování kdysi sám prožít.“

Pokud má odpovědět na otázku, co ho v poslední dekádě od politiků opravdu „vytočilo“, říká: „V současné době skoro všechno. Ale to se dá těžko jen tak říct.“

My jsme měli ještě nějaký cíl, chtěli jsme něco transformovat, bylo to to budování státu, jak to kdysi popisoval Peroutka.
Michal Prokop

„Řekl bych, že tím, jak se ze současné politiky vytrácí nějaká idea, že je to čím dál víc už jen boj – abychom tedy u toho byli co nejdéle, abychom z toho vytřískali co nejvíc. A teď nemyslím jen na peníze, spíš mi jde o mocenskou pozici.“

Čtěte také

Přestože i sám poznal politiky, kterým hlavně o peníze šlo – není to ten hlavní motor, který podle Prokopa žene lidi do politiky.

„Je to touha rozhodovat. To mluvím o moci. I když to má někdy úplně bizarní podobu, tak to je dnes to hlavní. My jsme měli ještě nějaký cíl, chtěli jsme něco transformovat, bylo to to budování státu, jak to kdysi popisoval Peroutka. Instituce jsme sice vybudovali, ale lidé, kteří je dnes naplňují – to už je úplně jiná věc. A to mě štve,“ přiznává.

Aby to bylo tak, že to, co buduji, bylo závažnější než jen to, že u toho chci být já.
Michal Prokop

Touha rozhodovat ale nemusí být za každou cenu špatně, připouští. „Určitě ne a bez osobních ambicí nemá vůbec smysl do politiky chodit. To musí mít každý a je to v pořádku. Jde o to, aby to nebyla jen ta osobní ambice. Kromě toho, že chci být u toho, mít prst na tepu doby, což jsem tenkrát měl také, tak aby tam bylo ještě něco jiného. Aby to bylo tak, že to, co buduji, bylo závažnější než jen to, že u toho chci být já,“ uzavírá Michal Prokop.

Celý pořad Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.

autoři: Barbora Tachecí , lup

Související