Z nebeských výšin nastupujícího socialismu až do pekla gulagu. Po Jákobově žebříku stupá hrdina knihy Ljudmily Ulické
Jako po biblickém Jákobově žebříku stoupá hrdina stejnojmenné knihy Ljudmily Ulické Jakov. Nejprve k nebeským výšinám nastupujícího socialismu a poté příčku po příčce klesá do pekla jeho pracovních táborů. Ulická má pro svůj literární předobraz vzor v životním příběhu svého vlastního dědečka. V Ex libris nám tuto rodinnou historii uzavřenou do šestisetstránkového románu přiblíží Libor Dvořák.
Biblický předobraz se stal názvem nejnovějšího do češtiny přeloženého románu slavné ruské spisovatelky Ljudmily Ulické, který u nás vychází v nakladatelství Paseka – Jákobův žebřík. Žebřík, který na životní pouti obyčejného člověka může znamenat jak nadějeplný vzestup, tak i beznadějný sestup. Což se také dělo po celý život hlavního hrdiny románu Jakova Oseckého – hned po revoluci roku 1917 byl řadu let na vzestupu, kdežto na zbytek života se stal vězněm stalinského gulagu.
Mě prohlásili za nejaktivnějšího člena této protisovětské skupiny trockistického typu. To při mém odporu k Trockému od mládí!
Ljudmila Ulická, která je vzděláním bioložka, v literatuře začínala jako autorka typických ženských próz. Svědčí o tom kupříkladu i její první překlad do češtiny – povídková knížka Soněčka, která u nás vyšla v roce 2004. Ulická se však postupně vypracovala v autorku zcela jiného typu: začala pracovat s reálnými i imaginárními dokumenty, jimiž intarzovala své další, společensky daleko závažnější prózy.
Čtěte také
K těm patří i Jákobův žebřík, vybudovaný tentokrát na náhodou nalezené, místy až drásavé korespondenci jejích prarodičů. Román je tak velkolepou rodinnou ságou, která zároveň zachycuje osudy Ruska od roku 1905 až do dneška.
„Půl roku ve stalingradském vězení s těžkými výslechy. Obvinění – protisovětské spiknutí. Mě prohlásili za nejaktivnějšího člena této protisovětské skupiny trockistického typu. To při mém odporu k Trockému od mládí! Dostal jsem z rozhodnutí zvláštní porady tři roky vyhnanství, což je ten nejhumánnější trest, jaký vůbec je. Za toho půlroku jsem pochopil, v jakých iluzích jsme žili, a zdá se mi, že prstem můžu ukázat na všechna místa, kde došlo k otřesným podvrhům. Začínám chápat, co se s námi všemi děje, a toto pochopení je to jediné, co mi zbývá.“
Narazíte-li na jakoukoli prózu Ljudmily Ulické, rozhodně si ji přečtěte, ale začněte třeba tím, že si poslechnete nejnovější Ex libris Českého rozhlasu Plus.
Související
-
Nacisté plánovali porazit SSSR a vyvézt Židy do gulagů. Neuvěřitelné propojení, říká historik Koura
Historika a politologa Petra Kouru často u současných kauz napadají paralely z minulosti. „Naposledy mě to nenapadlo, když jsem četl článek o stíhání Vlasty Parkanové.“
-
V ruské společnosti neexistuje žádná reflexe minulosti, míní rusista Šedivý
Romány Guzel Jachiny se zabývají temnými stránkami ruské historie a běžným čtenářům se skrze osud prostého člověka snaží přiblížit historické události. (Repríza.)
-
Hledali ráj na zemi, čekal je gulag. I to patří k východní frontě 2. světové války
Štěpánovi Antonijovi a Vasilině Mesárové bylo sedmnáct let, když se rozhodli prchnout přes hranice do Sovětského svazu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
