Nacisté plánovali porazit SSSR a vyvézt Židy do sovětských gulagů. Neuvěřitelné propojení obou systémů, srovnává historik Koura

Čtěte také

iROZHLAS

Osvobozující rozsudek Parkanové: soud chválil dobrou koupi i rozhýbání obchodu s neprodejnými letouny

„Ale nemohl jsem si nevzpomenout, že jsem něco podobného už někde četl – kdy jeden režim napadá předcházející jen proto, aby tvrdil, že on je lepší, a že třeba stíhá korupci,“ dodává v Osobnosti Plus.

„Nerad o tom veřejně mluvím, protože můj pohled historika je ,insiderský‘,“ upřesňuje vedoucí Katedry dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy s tím, že si je dobře vědom, že to může působit zjednodušeně.  

Vzdělání vs. brutalita

Minulý čtvrtek jsme si připomněli výročí Konference ve Wannsee (20. ledna 1942), tedy setkání vysokých představitelů nacistického Německa.

Primárně nacistům nešlo o fyzické vyhlazení Židů, zpočátku je chtěli okrást.
Petr Koura

Jejich jediným bodem jednání byla koordinace konečného řešení židovské otázky, respektive postup při likvidaci Židů v Evropě. Na zámečku na břehu jezera Wannsee poblíž Berlína se sešlo 15 vůdců SS, dvě třetiny z nich přitom byly absolventi nejrůznějších vysokých škol a univerzit.

Čtěte také

Adolf Eichmann – dirigent konečného řešení

„Myslím, že to není náhoda. Udělám možná zběsilou paralelu, ale jeden z největších masových vrahů 20. století, kambodžský diktátor Pol Pot byl absolventem Sorbonny, přední západní evropské univerzity. A na druhou stranu – další masový vrah Stalin nedostudoval pravoslavný seminář v Tbilisi. A dá se říct, že se v zahraniční politice choval, řekněme, více racionálně než absolventi západních univerzit,“ srovnává historik Koura.

„Vzdělání nemusí být určující pro to, jestli se člověk v diktátorských režimech dostane nahoru. A rozhodně ho neochrání před tím, aby se nestal zrůdou,“ dodává.

Jde tak proti obecné představě, že „esesák“ byl brutální nevzdělaný vrah. „To samozřejmě někteří z nich byli, ale zároveň, hlavně špička, to byli velice kultivovaní, vzdělaní lidé, kteří milovali umění,“ vysvětluje historik.

Čtěte také

Čekání u úmrtního lože, aneb příběh o politické samovraždě Josifa Stalina

„U holokaustu – ačkoliv to může znít překvapivě, primárně nacistům nešlo o fyzické vyhlazení Židů, zpočátku je chtěli okrást. Byla to pro ně bohatá vrstva, na kterou chtěli zaútočit a zmocnit se majetku. Na ekonomický aspekt holokaustu se často zapomíná. A když pak někoho ponížíte, okradete, předpokládáte, že se vám bude chtít pomstít, a že se jen tak nevzdá. Takže další fáze byla fyzická likvidace – aby třeba nechtěli svůj majetek zpátky, nebo aby nacistům neškodili.“

Nacisté vs. Stalin 

Koura přiznává, že paralely se dají najít i mezi nacistickým Německem a zločiny, které páchal Stalin. „Oba režimy jsou si vnitřně podobné, přestože hlásají jinou ideologii. Ale jejich vnitřní mechanismy, represivní mechanismy jsou si hodně podobné.“ 

„Pokud zůstaneme u vyvražďování Židů, věc, na kterou se docela často zapomíná, je, že symbolem jejich pronásledování je v nacistickém Německu žlutá hvězda.“ Zavedena byla na podzim 1941, což byla reakce na pomalý německý postup na východní frontě.

Nacisté plánovali: Pokud by porazili Sovětský svaz, tak vyvézt Židy do sovětských gulagů.
Petr Koura

„Nacisté si představovali a plánovali, pokud by porazili Sovětský svaz, vyvézt Židy do sovětských gulagů, což je naprosto neuvěřitelné propojení těchto dvou systémů,“ uvažuje Koura s tím, že když nacisté pochopili, že to není možné, vymysleli označení pro Židy v podobě žluté hvězdy. 

Čtěte také

Lidické děti byly jediné konkrétní oběti jmenované v obžalobě Adolfa Eichmanna, říká historik

„Samozřejmě – zatímco nacismus se snaží vyzvednout německý národ, mluví o árijské rase, tak sovětský komunismus mluví o dělnické třídě. Takže motivace je poněkud jiná. I ten vztah k Židům se může zdát jiný, protože jich mezi sovětskou elitou bylo hodně.“

Stalin je také pronásledoval už ve 30. letech, a pak těsně před svou smrtí v 50. letech. „Motivace jsou rozdílné, ale nástroje jsou si velmi podobné,“ uvažuje. 

„Takzvaný velký teror ve 30. letech, tam se mluví o několika milionech, což jsou samotní občané Sovětského svazu, což je nutné rozlišovat. Celkově se pak u 2. světové války teď hovoří o tom, že jí padlo za oběť 45 až 50 milionů lidí,“ odpovídá historik.

„Byť v případě sovětských obětí jsou to spíš odhady. Protože nejsou úplně přístupné archivy a také evidence nebyly tolik důkladné jako v případě Německa,“ uzavírá Petr Koura.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.