Nacisté plánovali porazit SSSR a vyvézt Židy do sovětských gulagů. Neuvěřitelné propojení obou systémů, srovnává historik Koura
Historika a politologa Petra Kouru často u současných kauz napadají paralely z minulosti. „Naposledy mě to nenapadlo, když jsem četl článek o stíhání Vlasty Parkanové, která byla 10 let vystavena veřejné dehonestaci. Nemohu si pomoct, ale připomnělo mi to 50. léta a útoky na demokratické politiky po únoru 48. Byť je to samozřejmě nesrovnatelné, protože Parkanové ,se nestalo to‘, co Miladě Horákové nebo jiným,“ říká.
Čtěte také
„Ale nemohl jsem si nevzpomenout, že jsem něco podobného už někde četl – kdy jeden režim napadá předcházející jen proto, aby tvrdil, že on je lepší, a že třeba stíhá korupci,“ dodává v Osobnosti Plus.
„Nerad o tom veřejně mluvím, protože můj pohled historika je ,insiderský‘,“ upřesňuje vedoucí Katedry dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy s tím, že si je dobře vědom, že to může působit zjednodušeně.
Vzdělání vs. brutalita
Minulý čtvrtek jsme si připomněli výročí Konference ve Wannsee (20. ledna 1942), tedy setkání vysokých představitelů nacistického Německa.
Primárně nacistům nešlo o fyzické vyhlazení Židů, zpočátku je chtěli okrást.
Petr Koura
Jejich jediným bodem jednání byla koordinace konečného řešení židovské otázky, respektive postup při likvidaci Židů v Evropě. Na zámečku na břehu jezera Wannsee poblíž Berlína se sešlo 15 vůdců SS, dvě třetiny z nich přitom byly absolventi nejrůznějších vysokých škol a univerzit.
Čtěte také
„Myslím, že to není náhoda. Udělám možná zběsilou paralelu, ale jeden z největších masových vrahů 20. století, kambodžský diktátor Pol Pot byl absolventem Sorbonny, přední západní evropské univerzity. A na druhou stranu – další masový vrah Stalin nedostudoval pravoslavný seminář v Tbilisi. A dá se říct, že se v zahraniční politice choval, řekněme, více racionálně než absolventi západních univerzit,“ srovnává historik Koura.
„Vzdělání nemusí být určující pro to, jestli se člověk v diktátorských režimech dostane nahoru. A rozhodně ho neochrání před tím, aby se nestal zrůdou,“ dodává.
Jde tak proti obecné představě, že „esesák“ byl brutální nevzdělaný vrah. „To samozřejmě někteří z nich byli, ale zároveň, hlavně špička, to byli velice kultivovaní, vzdělaní lidé, kteří milovali umění,“ vysvětluje historik.
Čtěte také
„U holokaustu – ačkoliv to může znít překvapivě, primárně nacistům nešlo o fyzické vyhlazení Židů, zpočátku je chtěli okrást. Byla to pro ně bohatá vrstva, na kterou chtěli zaútočit a zmocnit se majetku. Na ekonomický aspekt holokaustu se často zapomíná. A když pak někoho ponížíte, okradete, předpokládáte, že se vám bude chtít pomstít, a že se jen tak nevzdá. Takže další fáze byla fyzická likvidace – aby třeba nechtěli svůj majetek zpátky, nebo aby nacistům neškodili.“
Nacisté vs. Stalin
Koura přiznává, že paralely se dají najít i mezi nacistickým Německem a zločiny, které páchal Stalin. „Oba režimy jsou si vnitřně podobné, přestože hlásají jinou ideologii. Ale jejich vnitřní mechanismy, represivní mechanismy jsou si hodně podobné.“
„Pokud zůstaneme u vyvražďování Židů, věc, na kterou se docela často zapomíná, je, že symbolem jejich pronásledování je v nacistickém Německu žlutá hvězda.“ Zavedena byla na podzim 1941, což byla reakce na pomalý německý postup na východní frontě.
Nacisté plánovali: Pokud by porazili Sovětský svaz, tak vyvézt Židy do sovětských gulagů.
Petr Koura
„Nacisté si představovali a plánovali, pokud by porazili Sovětský svaz, vyvézt Židy do sovětských gulagů, což je naprosto neuvěřitelné propojení těchto dvou systémů,“ uvažuje Koura s tím, že když nacisté pochopili, že to není možné, vymysleli označení pro Židy v podobě žluté hvězdy.
Čtěte také
„Samozřejmě – zatímco nacismus se snaží vyzvednout německý národ, mluví o árijské rase, tak sovětský komunismus mluví o dělnické třídě. Takže motivace je poněkud jiná. I ten vztah k Židům se může zdát jiný, protože jich mezi sovětskou elitou bylo hodně.“
Stalin je také pronásledoval už ve 30. letech, a pak těsně před svou smrtí v 50. letech. „Motivace jsou rozdílné, ale nástroje jsou si velmi podobné,“ uvažuje.
„Takzvaný velký teror ve 30. letech, tam se mluví o několika milionech, což jsou samotní občané Sovětského svazu, což je nutné rozlišovat. Celkově se pak u 2. světové války teď hovoří o tom, že jí padlo za oběť 45 až 50 milionů lidí,“ odpovídá historik.
„Byť v případě sovětských obětí jsou to spíš odhady. Protože nejsou úplně přístupné archivy a také evidence nebyly tolik důkladné jako v případě Německa,“ uzavírá Petr Koura.
Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.
Související
-
Válka mezi řádky. O životě chlapce, který dokázal přežít holocaust, vypovídají unikátní dopisy
Příběh, který uslyšíte, je vyprávěním o patnáctiletém klukovi z městečka Uhlířské Janovice. Jmenoval se Otta Daněk a rozhodl se, že nezemře v koncentračním táboře.
-
Šídlo: Už jsem otrlý, rasismus mě nepřekvapuje a vzpomínku na den romského holocaustu jsem nečekal
Rasistické reakce na bohumínský požár bytového domu, při němž zemřelo celkem 11 lidí, včetně 3 dětí, komentátora serveru Seznam Zprávy Jindřicha Šídla nepřekvapily.
-
Dokumentační centrum holocaustu v Brně by mohlo být novou vilou Tugendhat, přeje si spisovatel
Napsal deset sbírek poezie a několik próz, v prvé řadě oceňovaný román Básník o Ivanu Blatném. Dnes Martin Reiner nejvíc energie věnuje komunální politice.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.