Wagnerovci aneb Obchodníci se smrtí a jejich šéf Prigožin

Knihu o původu Wagnerovy skupiny i o roli, jakou v ní měl „Putinův šéfkuchař“ Prigožin, napsali ruští novináři Ilja Barabanov a Denis Korotkov. V ruštině vyšla v loňském roce, krátce po Prigožinově smrti. Letos na jaře ji vydalo nakladatelství Pistorius & Olšanská a v rámci veletrhu Svět knihy ji pro pořad Ex libris představil její překladatel Libor Dvořák. 

Libor Dvořák, komentátor a překladatel|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Spojení Progožina s wagnerovci bylo dlouho jen předmětem spekulací. On sám popíral, že by s nimi měl něco společného, natož že by je dokonce vlastnil. Stejně jako ruský prezident Vladimir Putin popíral, že by sám měl s Prigožinem nějaké vazby.

Jak ale napsali autoři v úvodu: „Jedině blahovůle prvního muže státu – díky které bývalý zločinec získal mnohamiliardové státní zakázky, vytvořil mediální říši, sloužící k šíření prokremelských fake news a založil soukromou armádu – umožnila průměrnému, nepříliš vzdělanému restauratérovi s bohatou fantazií a nebetyčnými ambicemi stát se ‚strašákem‘ světového formátu.“ 

Libor Dvořák, Ivo Theimer a Naděžda Reviláková aneb Ex libris na Světu knihy|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

„Pokud jde o to, proč se Prigožin původně k wagnerovcům nehlásil,“ doplňuje překladatel Dvořák, „je to tím, že postavení tohoto žoldáckého spolku bylo velmi choulostivé. Zpočátku všechno, co podnikali, dělali sice v cizině, ale armáda vznikla a existovala v Rusku, přestože ruský zákon, a to prosím doposud, existenci takových soukromých armád zakazuje. Z toho plyne jakýsi rozpačitý vztah Prigožina k wagnerovcům, stejně jako pak rozpačitý až plachý vztah Putina k Prigožinovi.“ 

To se ale změnilo – během zapojení wagnerovců na Ukrajině už byl Prigožin jako šéf nepřehlédnutelný.

V rytmu Wagnerovy hudby

A odkud pojmenování soukromé armády jako Wagnerovy vlastně vzniklo, když velitelem skupiny byl ve skutečnosti muž s ruským jménem Dmitrij Utkin, jak se také píše v publikaci?

„V létě 2014 se objevuje to, čemu dnes říkáme Wagnerova soukromá vojenská společnost, ovšem tehdy se to v příslušných dokumentech nazývalo jednoduše: rotní taktická skupina,“ přibližuje Libor Dvořák.

Ivo Theimer (zleva), Naděžda Reviláková a Libor Dvořák aneb Ex libris na Světu knihy|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

„V praxi to znamená, že v tu chvíli měl Dmitrij Utkin na povel nanejvýš dvě stovky mužů. Za pár let to najednou bylo 2,7 tisíc ozbrojenců, kteří se tak proměnili v brigádu. A v létě 2022 bude wagnerovců bylo už 7 tisíc.“ 

A jak je to tedy se jménem, které tito žoldáci hrdě nosí? „Jejich pravý zakladatel, bývalý podplukovník ruské armády Utkin, miloval hitlerovskou symboliku včetně hudby Richarda Wagnera, proto se jim začalo postupně říkat wagnerovci,“ vysvětluje Dvořák. 

Během setkání na Světě knihy došlo i na Prigožinovu smrt a zaznělo, co je s wagnerovci dnes. V letadle, které do svého cíle už nedoletělo, byl totiž s Prigožinem i Dmitrij Utkin. Poslechněte si Ex libris ze Světa knihy s Liborem Dvořákem.