Wagnerovci aneb Obchodníci se smrtí a jejich šéf Prigožin
Asi se nenajdete mnoho těch, kdo by loni s napětím nepřihlíželi tažení wagnerovy soukromé armády – v čele s majitelem Jevgenijem Prigožinem – na Moskvu. Nedávno o původu tohoto žoldáckého uskupení i o životě a smrti jeho šéfa u nás vyšla kniha s názvem Naším obchodem je smrt.
Knihu o původu Wagnerovy skupiny i o roli, jakou v ní měl „Putinův šéfkuchař“ Prigožin, napsali ruští novináři Ilja Barabanov a Denis Korotkov. V ruštině vyšla v loňském roce, krátce po Prigožinově smrti. Letos na jaře ji vydalo nakladatelství Pistorius & Olšanská a v rámci veletrhu Svět knihy ji pro pořad Ex libris představil její překladatel Libor Dvořák.
Spojení Progožina s wagnerovci bylo dlouho jen předmětem spekulací. On sám popíral, že by s nimi měl něco společného, natož že by je dokonce vlastnil. Stejně jako ruský prezident Vladimir Putin popíral, že by sám měl s Prigožinem nějaké vazby.
Jak ale napsali autoři v úvodu: „Jedině blahovůle prvního muže státu – díky které bývalý zločinec získal mnohamiliardové státní zakázky, vytvořil mediální říši, sloužící k šíření prokremelských fake news a založil soukromou armádu – umožnila průměrnému, nepříliš vzdělanému restauratérovi s bohatou fantazií a nebetyčnými ambicemi stát se ‚strašákem‘ světového formátu.“
„Pokud jde o to, proč se Prigožin původně k wagnerovcům nehlásil,“ doplňuje překladatel Dvořák, „je to tím, že postavení tohoto žoldáckého spolku bylo velmi choulostivé. Zpočátku všechno, co podnikali, dělali sice v cizině, ale armáda vznikla a existovala v Rusku, přestože ruský zákon, a to prosím doposud, existenci takových soukromých armád zakazuje. Z toho plyne jakýsi rozpačitý vztah Prigožina k wagnerovcům, stejně jako pak rozpačitý až plachý vztah Putina k Prigožinovi.“
To se ale změnilo – během zapojení wagnerovců na Ukrajině už byl Prigožin jako šéf nepřehlédnutelný.
V rytmu Wagnerovy hudby
A odkud pojmenování soukromé armády jako Wagnerovy vlastně vzniklo, když velitelem skupiny byl ve skutečnosti muž s ruským jménem Dmitrij Utkin, jak se také píše v publikaci?
„V létě 2014 se objevuje to, čemu dnes říkáme Wagnerova soukromá vojenská společnost, ovšem tehdy se to v příslušných dokumentech nazývalo jednoduše: rotní taktická skupina,“ přibližuje Libor Dvořák.
„V praxi to znamená, že v tu chvíli měl Dmitrij Utkin na povel nanejvýš dvě stovky mužů. Za pár let to najednou bylo 2,7 tisíc ozbrojenců, kteří se tak proměnili v brigádu. A v létě 2022 bude wagnerovců bylo už 7 tisíc.“
A jak je to tedy se jménem, které tito žoldáci hrdě nosí? „Jejich pravý zakladatel, bývalý podplukovník ruské armády Utkin, miloval hitlerovskou symboliku včetně hudby Richarda Wagnera, proto se jim začalo postupně říkat wagnerovci,“ vysvětluje Dvořák.
Během setkání na Světě knihy došlo i na Prigožinovu smrt a zaznělo, co je s wagnerovci dnes. V letadle, které do svého cíle už nedoletělo, byl totiž s Prigožinem i Dmitrij Utkin. Poslechněte si Ex libris ze Světa knihy s Liborem Dvořákem.
Související
-
Plus na Světě knihy: Křest audioknihy Severka, Knížky Plus a s Ex libris na Blízký východ i do Ruska
Navštivte expozici Českého rozhlasu na knižním veletrhu a literárním festivalu Svět knihy. Najdete ji od 23. do 26. května v Křižíkově pavilonu D (stánek KD106).
-
Beseda a křest knihy Red Tape: Rozhlas v 50. letech je i obrazem tehdejší české společnosti
Železná opona netvořila právě díky rozhlasovým vlnám tak striktní hradbu mezi Západem a Východem, protože českoslovenští posluchači si mohli naladit také rakouský rozhlas.
-
Neviditelná moc. Detailní pohled na vznik mafie na Sicílii a její rozrůstání do celého světa
Romantizující představy o mafii pocházejí z knižního a filmového zpracování. Jejich jádro je však pravdivé. Kde se vzala mafie a proč vůbec vznikla?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka