Beseda a křest knihy Red Tape: Rozhlas v 50. letech je i obrazem tehdejší české společnosti

16. květen 2024

V úterý 14. května 2024 proběhl v Radiocafé v budově Českého rozhlasu křest knihy Red Tape skotské historičky Rosamund Johnston o rozhlase a politice v Československu mezi lety 1945 a 1969. Součástí křtu byla i beseda za přítomnosti autorky, které se zúčastnila také historička Kateřina Lišková z Historického ústavu AV ČR a vedoucí archivu Českého rozhlasu Tomáš Dufka. Poslechněte si její záznam.

Moderátorka besedy Karolína Koubová s hosty knihu nejen pokřtila, ale také probrala její přínos pro české publikum. Ač kniha vyšla dosud jen anglicky v rámci vydavatelství Stanfordské univerzity, nabízí mimořádný pohled na vypjaté období naší historie, která je pro nás dosud natolik palčivá, že nejsme vždy schopni nadhledu, jež pohled „zvenčí“ přináší.

Hosté Karolíny Koubové:
Kateřina Lišková, vědecká pracovnice Oddělení moderních transnacionálních a intelektuálních dějin z Historického ústavu AV ČR
Tomáš Dufka, vedoucí archivu Českého rozhlasu
Rosamund Johnston, novinářka a historička, Vídeňská univerzita, Výzkumné centrum pro dějiny transformací

Sama Rosamund Johnston hovoří skvělou češtinou a v minulosti pracovala v redakci zahraničního vysílání Českého rozhlasu. I to jí umožnilo přístup do rozhlasového archivu, kde se mohla věnovat své badatelské činnosti.

Podle jejích slov nebyl rozhlas v 50. letech jen propagandistické vysílání ovlivněné Moskvou. Lidé jej měli rádi, o čemž svědčí množství dopisů, které posílali svým oblíbeným moderátorům. A železná opona netvořila právě díky rozhlasovým vlnám tak striktní hradbu mezi Západem a Východem, protože českoslovenští posluchači si mohli naladit také rakouský rozhlas a hojně tak činili.

Zahraniční zpravodaj jako předvoj

Jsou tu i další zajímavé aspekty, které výzkum Rosamund Johnston přinesl a které při besedě také zazněly: „Po válce byli zahraniční zpravodajové nový vynález a byli strašně důležití pro navázání styků se zbytkem světa. A často, jako v případě Věry Šťovíčkové, šli do těch zemí předtím, než tam byly ambasády a politické zastoupení.“

Tomáš Dufka, vedoucí archivu Českého rozhlasu, vyzdvihuje další okolnosti:

Čtěte také

„Konečně se rozhlasová historie díky knize Rosamund Johnston dostává do určitého nadhledu, sledujeme ji fascinujícím způsobem z určitého odstupu, protože je to určené ne pro českého či slovenského čtenáře, ale toho, který mluví anglicky. A druhá věc je, co mě na té knize těší, že rozhlas je zde velmi detailně zkoumán, ale z toho důvodu, abychom poznali také československou společnost. Abychom poznali realitu 40., 50. a 60. let.“

Společenský ohled vyzdvihla i historička Kateřina Lišková z Historického ústavu AV ČR:

„Rosamund Johnston v knize ukazuje, že i v době raných 50. let, kterou my jsme vnímali jako období nejtužšího teroru, monstrprocesů, se současně v naší společnosti uplatňovalo vědění, které sem přišlo z doby předtím a z geografického prostoru na západ od našich hranic, a vynalézavost reportérů.“

Celou besedu si můžete v nezkrácené verzi poslechnut na webu a v podcastových aplikacích jako bonusový díl pořadu Ex libris, ve kterém jsme vám knihu na začátku května představili.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.