Vzpoura islámských vězňů v Manile potlačena

15. březen 2005

V Manile byla potlačena vzpoura vězňů, jež byla špičkou ledovce. Odhalila hluboké problémy, kterým čelí dlouhodobě filipínská společnost. Problémy, kvůli kterým nemá domácí boj proti islámskému terorismu žádoucí výsledky. Je to laxnost policie a všudypřítomná korupce. Obě slabosti se totiž stávají důležitými spojenci teroristů, jak se to ukázalo právě při nynějším incidentu.

Podívejme se stručně na jeho průběh. Všechno se stalo v budově, kde jsou čtyři stovky vězňů, mnozí ve vyšetřovací vazbě. Třetina z nich je tam kvůli teroristickým útokům. Vzpoura začala v pondělí při snídani, když jeden z vězňů napadl dozorce železným hrotem. Zabil ho, sebral jeho zbraň a zastřelil další dva dozorce. Vzápětí se vzpoura rozšířila a policie ji nedokázala dostat pod kontrolu. Přestože většina vězňů se údajně chtěla vzdát, jejich bossové byli odhodláni ke všemu.

V čele incidentu stáli dva vylhlášení islámští teroristé ze smutně proslulé skupiny Abú Sajáfa. Jeden měl přezdívku "Kosovo", druhý (jednonohý) vystupoval pod jménem "Robot". Oba měli na svědomí únosy a vraždy. "Kosovo" osobně podřezal americké rukojmí a byl zodpovědný za nejméně 116 lidských životů. Proti policistům tedy nestáli žádní začátečníci.

Rychle se ukázalo, že do vězení se podařilo propašovat nejrůznější předměty, včetně zbraní a telefonů. Jejich prostřednictvím se vzbouřenci spojili s místním rádiem, kterému oznámili svoje požadavky. Chtěli mluvit s muslimskými představiteli a pravděpodobně se domnívali, že se jim podaří zopakovat úspěch rok starého povstání na jednom z filipínských ostrovů, kdy uteklo 50 vězňů.

Krize trvala více než den a policie odmítla dát vzbouřencům jídlo, dokud nesloží zbraně. To se nestalo, takže výsledkem bylo nakonec 15-minutové ultimátum, a posléze útok na 4-poschoďovou budovu, při kterém přišly o život dvě desítky vězňů, mezi nimi i zmíněný zločinecký tandem: "Robot" a "Kosovo".

Filipíny jsou jednou ze zemí, kterým pomáhají Spojené státy bojovat proti teroristům, ale americké jednotky se přímo nepodílejí na žádných operacích. Poskytují tedy pouze výcvik. Tamní prezidentka Gloria Aroyová je totiž upřímně odhodlaná potlačit teroristy, a ví, že je to boj na život a na smrt. Většinovým náboženstvím Filipín je křesťanství a Aroyová se svou křesťanskou vírou nijak netají. Mimochodem, možná i díky tomu panují mezi ní a americkým prezidentem Bushem velice přátelské vztahy.

Země ale nese těžké dědictví nezodpovědných vlád. Bývalý prezident Estrada je už několik let vyšetřován v souvislosti s obrovskou korupcí. Za jeho účinkování záhadně zmizelo 80 milionů dolarů a Estradovi hrozí dlouholeté vězení nebo dokonce trest smrti, neboř za korupci je v této zemi i hrdelní trest. Mimochodem, tento prezident musel odstoupit po masových protestech v lednu 2001. Na ostrovech je dodnes příslovečné jeho pití a hýřivý způsob života. Nedávno byl propuštěn z vojenské základny do domácího vězení, takže je v obrovské vile, jež má nejen vlastní bazém, ale pro jistotu i kapli.

Nejhorší teroristickou skupinou jsou islamisté Abú Sajáfa. Proslavili se únosy turistů a misionářů - a samozřejmě jejich brutálními vraždami. Sajáf se považuje za součást globálního hnutí Al-Kajdy či dokonce za jejího regionálního zástupce. Určitou lidovou podporu má díky separatismu na jednom z ostrovů. Faktem ale je, že islamistům se nepodařilo rozšířit násilí na celé Filipíny.

I přesto má osvícená prezidentka Aroyová těžkou úlohu, pokud chce v zemi nastolit pořádek a vládu zákona. Nedaří se jí totiž podstatná věc - její reformy zatím nevyvedly z bídy nejchudší vrstvy obyvatelstva. Země je zadlužená, investoři se do ní nehrnou tak, jak by měli, a sliby, že bude vytvořeno mnoho pracovních příležitostí, nedocházejí naplnění.

Přesto je potenciál Filipín ohromný. V minulosti to bylo jedno z nejrychleji rostoucích hospodářství v jihovýchodní Asii. Boje s islamisty a morální profil bývalých vůdců ale všechno změnily. Jedním z problémů, ačkoliv to může být i výhoda, je také vysoká porodnost - dokonce nejvyšší v celé Asii. Částečně proto, že vláda nepodniká žádná opatření, protože si nechce znepřátelit katolickou církev, jež je proti antikoncepci. Podle prognostiků by se měl v příštích dvou generacích zvýšit počet obyvatel z dnešních 80-ti milionů na dvojnásobek.

Incident v manilském vězení tedy ukázal, že vláda sice bojuje nekompromisně proti teroristům, nicméně nižší složky společnosti si nebezpečí uvědomují spíše okrajově. Plyne z toho poučení, že společnost v níž panuje korupce, nemůže být nikdy proti teroristům dostatečně silná. I to je důvod k boji proti korupci všude na světě - tedy snad i u nás.

autor: Daniel Raus
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.