Vyhláška o povinném očkování bylo rozhodnutí na odchodnou a malinko alibismus, hodnotí Jan Konvalinka

Na začátku koronavirové krize se kabinet nezorientoval úplně dobře, tvrdí Konvalinka, prorektor Univerzity Karlovy a vedoucí výzkumné skupiny Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.

Čtěte také

„Omikron nám do toho hodil vidle.“ Otázka je, kolik lidí stačíme naočkovat do půlky ledna, míní Konvalinka

S postupnými personálními obměnami se navíc způsob, jakým resort zdravotnictví reagoval a opíral se o rady odborníků, dramaticky lišil, podotýká biochemik:

„U každého ministra kromě Romana Prymuly trvalo nějakou dobu, než se zorientoval, a často dělali chybu, že covid řešili jako ryze medicínský problém. Obávám se, že to je chyba, kterou teď dělá i nově nastupující ministr,“ říká Konvalinka na adresu Vlastimila Válka (TOP 09). 

Ministři často dělali chybu, že covid řešili jako ryze medicínský problém. Obávám se, že to teď dělá i nově nastupující ministr.
Jan Konvalinka

Jednou z pomyslných známek na vysvědčení minulé vlády je proočkovanost obyvatel České republiky proti covidu-19. V tomto ohledu se ale v rámci Evropské unie řadíme mezi státy podprůměrné, a proto je i známka, kterou by ministerstvu biochemik udělil, špatná.

Čtěte také

Sociální psycholog Jan Krajhanzl: „Popíračská scéna“ tu byla vždy. Nemusí nás to děsit, stačí, když neporoste

„Důvodů je spousta – byla tam řada logistických chyb, nepracovalo se dost s praktickými lékaři, systém byl příliš komplikovaný a málo se využívaly neziskové organizace,“ vyjmenovává host Tématu dne s odkazem na organizaci Podané ruce, která podle Konvalinky sehrála fascinující úlohu.

„Pokud bych měl ale jmenovat jeden hlavní problém s očkováním, tak je to bohužel hluboká nedůvěra části našich spoluobčanů k vládě, autoritám a vědcům,“ dodává.

Končící Babišova vláda sice v samém závěru svého působení nařídila očkování povinně pro některé pracovní skupiny a seniory nad šedesát let, jde ale o rozhodnutí na odchodnou, komentuje Konvalinka: „V tomto smyslu je to malinko alibismus, protože ta vláda dobře ví, že nebude sklízet politické důsledky tohoto kroku.“

Nízké zadlužení by nezůstalo ani bez pandemie

Pokud jde o státní kasu, nevidí hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek příliš mnoho prostoru k pochvalám. Nízkou zadluženost zdědil menšinový kabinet hnutí ANO a ČSSD od vlád předchozích a i bez koronavirové krize by zřejmě došlo k mírnému růstu zadlužení, míní.

„Je nutné přiznat, že s pandemií se svezlo i trochu populismu a některé zvyšování výdajů nebo snižování daní, které nesouvisí s pandemií, nebylo pro veřejné finance vhodné. Nízké zadlužení by tak jako tak nezůstalo na předchozí úrovni.“

Poslechněte si celý audiozáznam Tématu dne Šárky Fenykové. Mluvilo se také o vzdělávání nebo společnosti.