Všichni jsme zapsáni… v matrice!

1. srpen 2015
Matriky Státního oblastního archivu v Plzni

Před 65 lety, v lednu 1950, začala platit vyhláška Ministerstva vnitra, která pověřila národní výbory vedením matrik. Proč stát odebral pravomoc zapisovat data narození, sňatků a úmrtí církvím?

Jak se zrodily matriky

Psal se rok 1563, když v italském Trentu končilo setkání biskupů, které do dějin vešlo jako Tridentský koncil – a vděčíme mu i za to, že většina z nás si může na úřadech zjistit, kdo byli jeho předkové.

Tridentský koncil měl reagovat na vznik protestantství, a tak jeho cílem bylo především upevnit nauku a správu katolické církve.

Jedním z mnoha „výstupů“ bylo rozhodnutí zavést matriky – knihy, do kterých se zapisovaly katolickou církví udělené svátosti, především křest, manželství a takzvané poslední pomazání, svátost určená především umírajícím.

Nešlo o nic převratného: Někteří faráři vedli matriky už od středověku a některé šlechtické rody si – většinou z majetkových důvodů – zapisovaly předky po celá staletí.

Matriky Státního oblastního archivu v Plzni

Teď ale mělo vedení matrik dostat pevný řád a stát se i jakýmsi „soupisem duší“, kterým katolická církev chtěla oddělit své věřící od protestantů.

Než se vedení matrik zavedlo ve všech farnostech a než zápisy začaly mít přibližně shodnou formu, uplynula dlouhá léta.

V českých zemích vše zkomplikovala třicetiletá válka, kdy bylo mnoho matrik zničeno (proto dnes mnozí z nás vypátrají předky v tom lepším případě jen do poloviny 17. století).

Panovník Josef II. nařídil v letech 1781 a 1784 jednotné vedení matrik pro katolíky, protestanty i židy.

A jak přibývalo lidí bez vyznání, bylo roku 1869 nařízeno obecním úřadům, ať evidují narozené, kteří se k žádné z církví nehlásí, nebo ty, kteří byli oddáni pouze občanskou formou, nikoli církevním sňatkem.

Stát matriky odňal církvím

Pro poměry v Československu byl důležitý ještě 29. prosinec 1949. Toho dne vyšla vyhláška ministerstva vnitra, která pověřila vedením matrik národní výbory. Od ledna 1950 tak byly matriky sváženy z far a předávány na úřady.

V dobovém kontextu šlo o jeden z mnoha útoků proti církvím, především proti té katolické.

„Naprosto chápu situaci církví, které byly o vedení matrik připraveny. Na druhou stranu musím připustit, že řada vzácných unikátů byla zachráněna. Například na opuštěných farách v pohraničí by se matriky zničily. Jejich předání národním výborům tak bylo do určité míry pochopitelné řešení,“ uvažuje historička Ludmila Novotná ze Státního oblastního archivu v Plzni.

A podobný názor mají i další archiváři, mezi nimi například Lenka Matušíková z Národního archivu v Praze, která se systematicky věnuje židovským matrikám: „Po zkušenostech se židovskými matrikami si myslím, že to bylo správné, byť pro církve bolestné.

Agenda s vedením narození, sňatků a úmrtí je ale tak obrovská, že by ji žádná z církví sama vést nechtěla a stát by stejně musel mít svoji evidenci. Dnes tak můžeme poskytovat údaje z materiálu, který by možná nezůstal zachován.“

Třicet tisíc badatelů měsíčně

Unikátnost matrik spočívá v tom, že jsou vlastně jedinečnými zápisy o obyvatelstvu za několik posledních století.

Kromě odborných badatelů, kteří dokáží z matrik vyčíst hodně informací o vývoji populace, slouží matriky i laikům, kteří tam hledají často to nejjednodušší: své předky.

Matriky Státního oblastního archivu v Plzni

Někteří se tím dokonce i živí nebo živili v minulosti – jako například historik Ladislav Dušek z Litoměřic: „Zájem byl velký zejména po roce 1989 a zejména ze strany Němců, kteří museli po roce 1945 odejít z Československa,“ říká tento bývalý ředitel archivu v Litoměřicích.

Dnes už si může rodokmen sestavit skoro každý – a v podstatě z klidu svého domova, má-li tedy připojení k internetu. Většina matrik v České republice se digitalizuje nebo už byla digitalizována a jsou přístupné na stránkách příslušných archivů.

Třeba právě Litoměřičtí byli v tomhle hodně napřed: „Začali jsme před 8 lety. V našem archivu je 11.800 matrik, naskenované to znamená přes dva miliony stránek. Už jsou všechny na webu,“ říká dnešní ředitel litoměřického archivu Marek Poloncarz.

Zájem je obrovský: Měsíčně se na webové stránky s matrikami podívá na 30.000 návštěvníků, kteří si stáhnou kolem tří milionů stránek.

„Jsou to badatelé z Německa, USA, Rakouska – ale také třeba z Francouzské Polynésie, Namibie nebo Islandu. Ti všichni hledají předky ze severních Čech,“ říká Poloncarz.

Matriky digitalizují Mormoni

Digitalizace matrik v litoměřickém archivu, ale i mnoha dalších matrik v ostatních archivech v České republice a vlastně po celém světě se ujala organizace FamilySearch, jejíž činnost finančně podporuje Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů.

„Děláme to pro to, že pro nás rodiny jsou nejdůležitější a že vztahy v rodinách se neustále propojují a nekončí. Údaje zveřejňujeme on-line, aby každý mohl zjistit, kdo byli jeho předci,“ říká Inna Koňušin, která má na starosti rozsáhlou digitalizaci matrik ve východní Evropě a Střední Asii. Momentálně digitalizuje ve stovce zemí po celém světě, jen v České republice má teď dvanáct speciálních kamer v několika archivech.

Matriky Státního okresního archivu v Lounech

Jaká je historie matrik? Jak vypadají zajímavé zápisy? A jak se sestavují rodokmeny? Je digitalizace těchto knih složitá? Historii matrik, zajímavým zápisům v nich, sestavování rodokmenů i složité digitalizaci těchto knih bude věnován další pořad z cyklu Historie Plus, který vysílá Český rozhlas Plus v sobotu 1. srpna 2015 ve 21:10 hodin.

Spustit audio
autor: David Hertl