Všichni bychom měli začít opravdu tvrdě makat, ale jinak, nabádá prorektor Hnát

Čtěte také

Je až nemravné a neetické, jak levné tady byly energie. Nikdo ale neviděl, jaké mají dopady na životní prostředí, míní ekonom Hnát

„Pokud hovoříme o skutečné transformaci, bude se muset změnit náš pracovní trh. Je tady obrovský podíl středoškolsky vzdělaných lidí, kteří tyto pozice prostě zastávají – oni na nich samozřejmě tvrdě pracují, osobně mám obrovskou úctu ke každému, kdo tvrdě pracuje,“ zdůrazňuje.

„Ale pokud se chceme posunout do ekonomiky s vyšší přidanou hodnotou, a o tom je i alarmující zpráva Hospodářské komory, nejde to pouze se středoškolsky vzdělanou populací,“ dodává ekonom Hnát.

Zvýšit počet absolventů vysokých škol jde podle něj různými způsoby – ale snižovat laťku není správná cesta. 

„Podívejte se ale i na to, kdo nám chodí na technické vysoké školy – ti studenti zrovna nějaký velký zájem nemají. Přitom jsou to technické obory, kde by se studenti mohli přetavit ve vědce, konstruktéry, designéry,...“

„S tím, vzbudit v malých chlapečcích a holčičkách zájem o techniku, se ale má začínat už v mateřských školách, tedy v takto malém věku – ve vědce nám dozrají za 20 nebo 30 let.“ 

Nová pracovní místa, ale pro jiné lidi

„Když jsem řekl makat, nemyslel jsem, že snad jsou všichni líní a musí pracovat tvrdě, ale struktura naší ekonomiky bude jiná. Budou to, pokud se to povede, jiná pracovní místa. Ekonomie je zajímavá v tom, že říká, že když zmizí tato pracovní místa s nízkou přidanou hodnotou, vznikne víc jiných nových míst, těch ,správných‘ – ale pozor, ne pro ty stejné lidi.“ 

Čtěte také

Šéf Hospodářské komory: Vláda by měla za investici do čipů nabídnout americké firmě onsemi až 20 miliard

Takovou změnu ale musejí udělat politici ve spojení s firmami.

„Hnacím motorem musí být jednoznačně byznys a firmy, ale role vlády je tady nezastupitelná. Nakonec i Silicon Valley vzniklo tak, že se na základě vládních poptávek a zakázek vytvořil zcela specifický ekosystém. To znamená, vláda v tom musí mít roli, řekněme, směrovače, motivátora a stratéga. Ale zbytek je vždy v rukou byznysu. Je to samozřejmě i o tom, že nejen podnikové výdaje na vědu a výzkum, ale i vládní výdaje na vědu jsou u nás nižší, než by měly být.“ 

České firmy jsou podle Hnáta zatím ale stále spokojeny s tím, že jsou jen ty montovny.

Čtěte také

Kdo nechce zchudnout v důchodu, měl by investovat až 5 tisíc měsíčně. Ale ne u prodavačů „hrnců“, radí odbornice

„My si nejsme schopni říct ani ten náš cíl, jen říkáme, že krize nějak přejde a zase budeme tím spolehlivým dodavatelem Německa.“

„Mimochodem v nějakých výzkumech jsme se ptali podnikatelů, jestli jsou spokojeni ve své pozici dodavatele německého průmyslu. Oni nám na to říkali: ,Samozřejmě. 20 let jsme tvrdě dřeli, aby nám Němci začali věřit. Aby si vzali nás, a ne Maďary, Poláky, Slováky. A vy nám teď řeknete, že to je vlastně celé špatně a že Česko je nějaká usmolená montovna.‘“

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Osobnost Plus Barbory Tachecí.