Kdo nechce zchudnout v důchodu, měl by investovat až 5 tisíc měsíčně. Ale ne u prodavačů „hrnců“, radí odbornice
Průměrný důchod má příští rok stoupnout na necelých 21 tisíc korun měsíčně, což jsou přibližně dvě třetiny průměrné čisté mzdy. Šance, že důchod bude v reálné hodnotě obdobný, jako je nyní, jsou výhledově pro dnešní mladou i střední generaci zcela minimální. „Očekávání s ohledem na demografický vývoj jsou taková, že reálný důchod klesne zhruba o třetinu,“ říká Jana Brodani, která se penzemi dlouhodobě zabývá a od roku 2009 vede také Asociaci pro kapitálový trh.
Pokles o třetinu očekáváte oproti současnému stavu?
Ano. Přesně tak. Bude to, jako kdyby lidé měli o třetinu nižší průměrný důchod.
Čtěte také
Kolik by si měl tedy člověk spořit a kdy by měl začít, když nechce, aby mu takto výrazně klesla životní úroveň v důchodu?
To je velmi individuální, ale existuje jednoduché pravidlo: Když mi je 40 let a vím, že do důchodu půjdu asi za 20 let a že průměrná doba v důchodu je také 20 let, tak se můžu podívat, kolik bude můj státní důchod. A kolik budu potřebovat na to, abych si udržela nějaký důstojný životní standard. Když vidím, že budu každý měsíc potřebovat třeba tři, čtyři nebo pět tisíc korun, tak právě to je ta samá částka, kterou bych si minimálně měla odkládat.
Spousta lidí v Česku ale nedůvěřuje kapitálovému trhu, investičním fondům, a tím pádem i penzijním fondům, protože zažili v 90. letech spoustu krachů, kdy přišli o peníze. I v současné době každou chvíli slyšíme o nějakých pochybných správcích investic. Neodstranilo by se tím státním fondem právě toto riziko?
Investice mají dvě rizika. První je to, že narazím na nějakého podvodníka. To je v současné době opravdu obrovské riziko, ale zároveň je vcelku velmi jednoduchým způsobem řešitelné tak, že investuji pouze se subjektem, který má licenci a dohled ČNB. Tyto subjekty jsou přísně regulovány.
Čtěte také
Problémem v 90. letech bylo, že regulace nebyla prakticky žádná a problém dnešní doby podle mě je, že regulace je naopak až extrémní. Kapitálový trh je možná nejregulovanější sektor, který existuje. I když si člověk představí farmacii, potravinářství nebo jakýkoliv další sektor, tak objem regulace, množství zákonů, ať už z Evropské unie, nebo lokálních, je právě to, co chrání investory před tím, že někam pošlou peníze a ty odplynou. Pokud ale zainvestují u někoho takzvaně z ulice, kdy ten člověk nemá žádné oprávnění na poskytování investic, pak je to opravdu rizikové.
Na co by si tedy podle vás lidé, kteří chtějí si spořit na důchod, měli dát pozor?
To první jsme si už řekli: Aby si opravdu vybrali důvěryhodného partnera.
V jaké oblasti nyní působí nejčastěji právě ty nedůvěryhodné firmy?
Popsala bych to tak, že všichni prodejci hrnců se aktuálně vrhli na prodej investic, protože ty jsou momentálně velmi populární. Souvisí to s mnoha věcmi a jednou z nich byla dříve zrušená penzijní reforma. Tehdy se začalo mluvit o tom, že státní penze asi nebude úplně největší hitparáda, zároveň lidé za poslední dva roky vnímají i vliv inflace. Tedy že takzvaná černá nula, kdy máte na běžném účtu stále stejnou částku peněz, ještě vůbec neznamená, že si za ty peníze koupíte třeba stejný objem potravin, jako tomu bylo před dvěma lety.
Takže tato velká poptávka po investicích nastartovala i podvodníky...
...ano, poptávka a popularita investic vybudila podvodníky, kteří se na tom snaží přiživit.
Jsou to třeba nabídky různých pochybných dluhopisů, na které by si měli dát investoři pozor?
Jsou tři takové oblasti. Jednou jsou pochybné dluhopisy, kdy se různé marketingové agentury tváří tak, že je prodává ten, kdo je vydává. Ty jsou zcela mimo jakoukoliv regulaci, ať už distribuce, nebo produktové regulace. Za druhé jsou to takzvané minifondy nebo kvazi fondy, což jsou jenom soubory majetku, které prodává kdekdo a které také nemají žádnou regulaci a žádný dohled. Třetí oblastí jsou různé věci, které se tváří digitálně. Jako že je to něco softwarového a nějaký robot vám vydělá spousty peněz.
Celý rozhovor si poslechněte v audiu pořadu Peníze a vliv.
Související
-
Válka na Ukrajině probudila v Česku výrobu dronů i systémů na ochranu před špehováním
Když se řekne dron, většina lidí si stále představí hlavně létající hračku s fotoaparátem. Z dronů se ale kvůli válce na Ukrajině stali klíčoví hráči.
-
Jak se v 90. letech vytěžily mostecké doly
Nový díl pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu PLUS přináší přehled hlavních událostí, které za posledních více než 25 let v kauze Mostecká uhelná odehrály.
-
Kupka: Dálniční známka zdraží každý rok, vzhůru půjdou koncem roku i jízdenky na vlak
Cena roční dálniční známky pro motoristy by měla podle vládního úsporného balíčku od ledna zdražit zhruba o polovinu na 2300 korun, poroste ale i v dalších letech.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.