Zákon o lobbingu korupci neomezí, říká lobbista. Lepší než rezavým drátem do oka, oponuje Michálek

14. květen 2024

V Česku se zatím nepodařilo přijmout pravidla pro lobbování, tedy ovlivňování politiků a úředníků ze strany určitých zájmových skupin firem a podnikatelů. Jejich jednání přitom může významně ovlivnit vznik zákonů a nejrůznějších státních předpisů. Jen za posledních 15 let už třikrát návrhy zákona o lobbování spadly pod stůl. Nyní je ve Sněmovně v pořadí čtvrtý pokus. A opět jsou proti návrhu značné výhrady.

„Nejsme proti regulaci lobbingu, ale takové, jako je například v Bruselu. Český návrh zákona je paskvil, protože v něm jsou různé výjimky. Například pro lobbované osoby,“ uvádí v pořadu Peníze a vliv řídící partner mezinárodní lobbingové agentury CEC Group Václav Nekvapil, který také v Česku vede Asociaci public affairs agentur.

Zákon podle něj navíc cílí jen na „poctivé“ lobbisty nikoliv na různé „kmotry“, jak to prezentují například Piráti. Prostředí pro jednání ani vnímání lobbingu jako něčeho „kriminálního“ se tak podle něj stejně nezlepší.

Čtěte také

Podle předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka je ale návrh zákona minimálně dobrý začátek, jak v Česku zvýšit transparentnost vzniku legislativy. „Je to nějaký start. Pořád lepší něco než, jak já říkám, rezavým drátem do oka,“ reaguje v debatě pořadu Michálek.

Vládní návrh zákona o regulaci lobbingu prošel ve Sněmovně prvním čtením na začátku května. A nyní už v něm poslanci připravují změny. Například Milan Brázdil z hnutí ANO podal pozměňovací návrh, aby lobbisty automaticky nebyly profesní komory. Protože je to podle něj „blbost“.

Radek Vondráček ze stejné strany by zase mezi lobbovanými osobami nerad viděl prezidenta, protože je stejně ze zákona „neodpovědný“.

„Kdo lobbuje, je lobbista“

A Pirátům se zase nelíbí, že v návrhu zákona chybí v definici lobbistů lidé ze státních či polostátních firem. Jakub Michálek proto už také podal pozměňovací návrh, aby podniky, jako jsou České dráhy nebo ČEZ, výjimku při lobbingu neměly. Soukromé firmy, pokud mají své lobbisty, je totiž na rozdíl od nich registrovat budou muset.

Čtěte také

„Je to tedy výjimka proti obecnému pravidlu. My proto chceme, aby ČEZ měl stejná pravidla jako ostatní energetické firmy, to nám říkají i zástupci trhu,“ vysvětluje pozměňovací návrh Michálek. S tím souhlasí i Václav Nekvapil. „Zákon má být co nejobecnější. Kdo lobbuje, je lobbista, a jestli je ze státní nebo jiné firmy, je úplně jedno,“ upozorňuje

Zákon o regulaci lobbingu má zavést povinnost pro lidi, kteří se této činnosti věnují soustavně nebo jsou z profesních komor, aby se zapsali do nového veřejného registru lobbistů. Dvakrát za rok pak mají napsat zprávu, s kým se setkali, co bylo tématem lobbování, a vložit ji do registru. Takových lidí, ať už samostatných profesionálů, nebo zaměstnanců firem, komor nebo neziskových organizací, budou podle odhadu Nekvapila „nižší stovky“.

Evidence jejich schůzek a jednání se má týkat ale jen zákonem vyjmenovaných lobbovaných osob, což jsou například členové Parlamentu a jejich asistenti, vedoucí odborů státních úřadů, prezident a členové jeho kanceláře. Samy tyto lobbované osoby ovšem nemají povinnost o jednání informovat.

Snížení prostoru pro korupci a „zlepšení demokracie“

Podle Nekvapila je to chyba, nebude tak fungovat „křížová kontrola“ obsahu jednání a zákon bude bezzubý. Povinnost evidovat schůzky se vztahuje navíc jen na přípravu legislativy či dalších norem, nikoliv například na jednání o veřejných zakázkách či dotacích, kde bývá paradoxně větší riziko korupce.

Čtěte také

Snížení prostoru pro korupci a „zlepšení demokracie“ zavedením transparentního prostředí při tvorbě legislativy je přitom podle důvodové zprávy hlavním cílem zákona. Za protikorupční opatření považuje přijetí zákona o lobbingu i Evropská komise, která navíc jeho platností nejpozději od roku 2026 podmínila Česku čerpání evropských peněz z Národního plánu obnovy.

Michálek je přesvědčený, že přes všechny nedostatky vládní verze zákona proti korupci působí.

Podstatné podle něj také je, že zákon zavede evidenci takzvané lobbistické stopy v e-legislativě. Je tak přesvědčený, že zákon ve Sněmovně ještě letos projde.

Poslechněte si celý podcast Jany Klímové Peníze a vliv v audiozáznamu.

Spustit audio