VŘSR

Ruští komunisté pochopitelně zuří. Jejich šéf se včera nechal slyšet, že "lidé u moci mají ze sovětské historie strach, protože sami neumějí nic než krást". Podle Gennadije Zjuganova historie současnému vedení zrušení svátku VŘSR neodpustí. Nejspíše se ale mýlí. Není to historie, kdo řídí kroky vládců a politiků, ale jsou to vládci či politici, kdo píší a přepisují historii. Rusko, budující kapitalismus, nepotřebuje svátek, který oslavoval mocenský monopol jedné strany, anebo státem plánované hospodářství vylučující soukromé podnikání. Lidé, kteří včera nostalgicky provolávali revoluční hesla, pochodujíce k památníku Karla Marxe, na tom nic nezmění.

Historie zůstane historií, protože komunismus v podobě, jak ho realizovali sovětští generální tajemníci, nelze vzkřísit. Tím není řečeno, že Putinovi chybí imperiální ambice. Pouze pragmaticky pochopil, že nemá cenu je opírat o ideologický balast sociální rovnosti a proletářského internacionalismu. Důvěryhodnější je hlásit se k politické pluralitě, demokracii a rovnosti šancí, o kterou se stará neviditelná ruka trhu. Problém komunistů, a nejen v Rusku, není v tom, že by jejich kritika politiků spojených s byznysmeny na úkor občana byla lichá. Doplácejí na to, že po komunistických receptech na ideální svět není po minulých zkušenostech poptávka. Byly to recepty příliš krvavé.