Vraťme se ke své rvavosti. Musíme to překlenout, zatnout zuby a nefňukat, nabádá sociolog Ivan Gabal

Tímto směrem by měly podle něj mířit naše myšlenky mj. při vzpomínkách na 17. listopad 1989.

Na prezidentských volbách uvidíme, jak lidé věnují pozornost kredibilitě politiků.
Ivan Gabal

Sociolog Gabal je také bývalým politikem a ještě před rokem varoval před nedostatečně silným právním státem nadřazeným politice.

Čtěte také

Problém Andreje Babiše není Čapí hnízdo, ale druhé kolo prezidentských voleb, věří novinář Štindl

„Za ten rok se hodně změnilo v tom, že se tomu věnuje víc veřejné pozornosti. Uvidíme v prezidentských volbách, protože tím příkladem je Andrej Babiš (ANO), který stojí před soudem pro podezření z dotačního podvodu… Důležité bude, jak zareagují voliči,“ uvažuje s tím, že pak poznáme, jak lidé věnují pozornost kredibilitě a právnímu chování politiků.

„Kauza Dozimetr v Praze vedla k tomu, že STAN dostalo volebně ,za uši‘ a teď uvidíme, do jaké míry se také udrží orgány soudnictví. Protože za poslední rok máme hned několik příkladů – kladných i záporných.“

Právní stát?

„Na odsouzení bývalého ředitele Lesní správy Lány Miloše Baláka jsme viděli, že proběhlo justičně a přišla milost prezidenta nebo jeho zásah. To znamená, že se politika pokusila, ,potopit‘ právní stát,“ myslí si Gabal.

Čtěte také

Lukáš Jelínek: Nejde o Babiše, ale o důvěru v demokratický právní stát

„Komentáře, které pak přicházely od předsedy Ústavního soudu a dalších, byly poměrně srozumitelné a jasné. Samozřejmě, že tohle neustále probíhá jako interaktivní proces.“ 

Sociolog zároveň připomíná, že Miloš Zeman postupoval tak, jak mu zákon dovolil. „Ale byl to zásah a poškození právního státu,“ doplňuje.

Gabal také tvrdí, že s námi dál zůstává i postkomunismus, i když pomalu slábne.

Čtěte také

Lukáš Jelínek: Pro virus nezapomínejme na lidská práva a právní stát

„Myslím, že už je to hodně slabé a skoro žádné. V tom smyslu, kdy vidíme řádění postkomunismu v chování Ruska. To je to barbarství kapitalismu neregulovaného právem, neregulovaného solidaritou, neregulované jeho svědomím. Kořistnictví, kde život vlastních lidí a občanů nemá žádnou hodnotu. A hlavně ten kontext, který vytahuje nahoru z lidí špatné vlastnosti. Myslím, že tohoto jsme se už zbavili,“ vyjmenovává.

Teď prý zažíváme jakousi soft formu, což je stav, kdy jsme ale stále dalece vzdáleni Západu.

Je tady významný tlak, aby se stát nechoval v souladu s ústavou a právním řádem. To je postkomunismus.
Ivan Gabal

„Platíme daň za to, z čeho jsme vzešli. Typický strukturální příklad je vzdělanostní deficit – ve srovnání se západními státy jsme zhruba na polovičních hodnotách potřebných z hlediska dosahovaného vysokoškolského vzdělání. A i z hlediska podílu dětí, které jdou studovat na univerzity.“

„Což znamená, že jsme v oblasti vzdělání zůstali sedět a zaostali jsme. Podobně je na tom Slovensko a další státy – a platí to v řadě oblastí.“

Čtěte také

Únosci státu teď brání právní stát? Jako když zpíval Kryl: Vrah o morálce káže, hodnotí Milan Kňažko

„Dále je postkomunismus vidět na tom, když nedaleko budovy Českého rozhlasu na Václavském náměstí vidíte, jak dokonce právníci vyvolávají na demonstraci, aby prezident odvolal vládu, a tak vlastně chtějí, aby se choval protiústavně.“ 

„Bylo tam několik tisíc lidí a všichni tomu aplaudovali – je tady poměrně významný tlak na to, aby se stát nechoval v souladu s ústavou, v souladu se svým právním řádem, a to je postkomunismus. Jsou tady kontrasty, které se vyjevují ve srovnání s tradiční demokratickou Evropou. A překonáváme je daleko pomaleji, než bychom si přáli,“ uzavírá Ivan Gabal.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.