Ivan Gabal: Po konfliktu na Ukrajině se musíme soustředit na obranu vlastního území

„Máme od 1. července minulého roku v platnosti velkou novelu o vojácích z povolání. Těch přibližně devět měsíců ukázalo některé věci, které je potřeba pozměnit, přizpůsobit. Na základě těch zkušeností je sepsaný a podaný nový návrh,” říká poslanec.

V současné době potřebujeme adekvátně modernizovat výzbroj, jak profesionálních jednotek, tak podmínky práce aktivních záloh. Ivan Gabal

Co je tedy potřeba změnit? „Především má profesionální armáda velkou variabilitu nasazení vojáků, služby, časových nároků. Tomu je potřeba přizpůsobit celou legislativní úpravu, která se týká zejména jejich odměňování. Jestliže po těch lidech chceme, aby nám byli zcela k dispozici, tak je musíme také ohodnotit a přizpůsobit tomu, jak a na základě čeho jsou placení,” odpovídá Gabal.

Zájem o službu v armádě stoupá

Před rokem chybělo v armádě podle náčelníka generálního štábu Josefa Bečváře 5 a půl tisíce lidí. „Stav stoupá, což odpovídá jednak tomu, že se velení armády v uplynulých třech letech velice racionálně rozhodlo a zvyšujeme počty vojáků. Když jsme armádu převzali v roce 2013, většina útvarů byla pod 80 %, některé ještě hlouběji, řada z nich byla v pásmu nebojeschopnosti. Udržovali jsme jen ty špičkové útvary, které bylo potřeba v misích, zejména v souvislosti s plněním úkolů NATO. Zadruhé, a to je velmi dobrá zpráva, stoupá zájem o službu v profesionální armádě,” říká Ivan Gabal.

„Aktivní zálohy jsou oblast, které výbor pro obranu věnoval mimořádnou péči a pozornost. Přizpůsobili jsme podmínky i těm, kteří chtějí sloužit dobrovolně, v zálohách. Aby měli podmínky výzbrojní, výstrojní a mzdové co nejblíže profesionálnímu standardu,” popisuje.

Počet příslušníků aktivních záloh se podle Gabala cílovým 500 zdaleka neblíží. „Tam opravdu nejsme. Budeme tam v horizontu zhruba dvou let. Nejde jen o to nabrat lidi do aktivních záloh, ale taky nezklamat jejich zájem. Aby mohli cvičit, participovat, aby měli podmínky. Tohle jsou věci, které zaberou čas.”

Chybí politická vůle

Ministr obrany Martin Stropnický byl nedávno kritizován za to, že nedělá dost pro to, aby se zvyšovaly výdaje na obranu. Zatím stále dáváme jen asi polovinu z očekávaných 2 % HDP.

Nejméně od konfliktu na Ukrajině je jednoznačné, že potřebujeme navyšovat výdaje. Potřebujeme zvyšovat bojovou schopnost bojovat v tomto teritoriu, u nás, u spojenců. Dlouhou dobu jsme považovali za prioritu mise, ale v současné době, zhruba tři roky, je důležité to, kde jsme zaostali nejvíc. To je schopnost naší vlastní teritoriální obrany. Ivan Gabal

„Ta kritika je oprávněná. I z hlediska toho, že existuje dohoda koaličních stran o tom, že máme v roce 2020 1,4 %. Neplníme ani tu křivku vzestupu. Je to dokonce tak, že v minulém roce nabídl a odhlasoval výbor pro obranu navýšení o asi 2 a čtvrt miliardy. Jak ministr, tak náčelník generálního štábu to odmítli. To znamená, že je tam poměrně značná bariéra a nedostatek politické vůle. Je to bohužel v situaci, kdy i na plnění tohoto elementárního kritéria bude hodně záviset kvalita transatlantické spolupráce a důvěry. My tu důvěru v současné chvíli neposilujeme, ale podkopáváme,” říká poslanec.

Ani ministr obrany nechce získat více peněz ze státního rozpočtu? „Naše zkušenosti ukazují, že je to zejména ministr obrany,” odpovídá Gabal. „Rozhodování o velkých modernizacích vyžaduje odvahu. Je potřeba jít do určitých rizik, protože zakázky na úrovni deseti až patnácti miliard vyžadují nejen přípravu, ale také velkou politickou rozhodnost a vůli. Především ta vůle a odvaha v tomto případě chybí,” myslí si.