Vrátí se někdy miliony Palestinců do Izraele, jak chce hnutí Hamás? Podle odborníků je to utopie

4. červen 2018

Pochopit problém mezi Izraelem a Palestinou je pro běžného Čecha nadlidský úkol. Musíte totiž zapátrat hluboko v historii. V roce 1948 uteklo a bylo vyhnáno na 700 tisíc Palestinců, kteří dnes mají přes 5 milionů potomků.

Někteří z nich žijí v nelidských poměrech 30 uprchlických táborů na Západním břehu Jordánu. Další jsou v okolních zemích. Tito Palestinci byli vyhnáni během izraelsko-arabské války a tento akt považují za katastrofu, tedy Nakbu. Je jejich návrat vůbec reálný?

„Pro Izraelce je to zásadní otázka, ale jen dokud bude důležitá pro Palestince,“ říká Marcus Sheff, izraelský analytik a novinář a taky šéf neziskové výzkumné organizace Impact-se. „Pokud chcete identifikovat jednu věc, na které ztroskotal mírový proces, pak je to právě palestinský požadavek na návrat,“ dodává.

6 milionů lidí nezvládne nikdo

Návrat z tzv. palestinské diaspory by ale znamenal příchod 5−6 milionů Palestinců do Izraele. „Rázem by tady byl jeden stát palestinský, ale ten druhý by se musel jmenovat izraelsko-palestinský.“ O něčem podobném ale nikdo ani neuvažuje. „Ostatně, prohlásila to už v roce 2008 tehdejší americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová. Palestinské trvání na návratu do Izraele zničilo šance na mírový proces,“ připomíná novinář.

Džanín je město na úplném severu palestinského Západního břehu

Něco podobného by neprošlo ani nikde jinde na světě. Mnoho dalších zemí řeší nejrůznější historické nespravedlnosti, ale třetí (a další) generace uprchlíků už jsou jen Izraelci, nebo Palestinci. „Stejně by se pak mohli ozvat i dnešní Izraelci, kteří mohli chtít kompenzace, nebo návrat svých majetků na celém Blízkém východě či z Maghrebu, odkud byli vyhnáni v 50. letech.“

Je to jen sen...

Palestinci jsou tak prý jediný národ na světě, který tuhle myšlenku třetí generace uprchlíků stále udržuje. „Jedinou možností je existence Izraele pro Izraelce + 20 % jeho menšin a Palestinského státu pro Palestince. Miliony Palestinců se prostě do dnešního Izraele vrátit nemůžou,“ myslí si Marcus Sheff.

Jak se na možnost návratu třetí uprchlické generace dívá profesor politologie Univerzity al-Azhar v Gaze Muchajmar Saúd Abú Sa´da? „Pokud se na to zeptáte člověka, který žije v táboře, tak v návrat velmi pravděpodobně doufá. Je tam velká chudoba a nezaměstnanost. Sen o návratu je pro ně jedinou možností, jak přežít v katastrofálních podmínkách, kde jsou už 70 let.“ Profesor ale taky pochází z uprchlické rodiny.   

Palestina. Po konfliktu Izraele s Hamásem zůstaly v Pásmu Gazy desítky tisíc poškozených nebo zničených budov

„Tábor jsme ale už před 50 lety opustili a teď žiji v jedné z lepších čtvrtí města Gazy. A moje děti o návratu nemluví, protože vedou spokojený život. Nemají takové materiální potíže. Ale těžké podmínky tady v Gaze, včetně blokády a uzavření pásma, elektřiny, která jde jen čtyři hodiny denně, to všechno lidi tlačí k protestům. Proto si myslí, že návrat je pro jejich katastrofální situaci řešením,“ dodává.

Hamás a Islámský džihád sen oživují

Už dohoda, kterou Organizace pro osvobození Palestiny podepsala v Oslu v roce 1993, ponechala otázku návratu uprchlíků až na definitivní řešení. „Už ale bylo jasné, že žádný hromadný návrat Palestinců nikdy neproběhne. Taky se už několikrát jednalo o odškodnění palestinských uprchlíků za ztracené majetky. Ti, co pocházejí z Jordánska, Sýrie nebo Libanonu, by se pak mohli vrátit do nově vytvořeného palestinského státu. Většina hnutí to pochopila, až na Hamás nebo Islámský džihád,“ vysvětluje profesor.

Ti ale prý nejen že neuznávají mírový proces, ale ani stát Izrael a chtějí jen nový palestinský stát v celé mandátní Palestině, což ale zahrnuje území dnešního Izraele.

K pochopení alespoň části izraelsko-palestinského problému si musíte poslechnout celý pořad Zaostřeno.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.