Vondra: Pro rezoluci o Babišovi jsem hlasoval se skřípěním zubů. Vadí mi narážky na náš justiční systém

16. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Alexandr Vondra

Evropský parlament v právně nezávazné rezoluci odsoudil střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) je logické, že Unie kontroluje, jak je s penězi z jejích zdrojů nakládáno. Nelíbí se mu ale unijní zpochybňování českého soudního systému. „Proto mi u hlasování o Babišově rezoluci skřípaly zuby,“ tvrdí. Bývalý europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL) míní, že nové členské státy jsou kritizovány více než starší státy EU.

Vondra volí ostřejší slova a kritizuje dvojí metr, kterým Evropská unie měří prohřešky členských států. S tím, že v Unii existují různé úhly pohledu na stejnou věc, souhlasí i bývalý člen Evropského parlamentu, nyní předseda Institutu pro křesťansko-demokratickou politiku Svoboda. Situace je ale podle něj složitější.

Čtěte také

„Nejde říct, že je dvojí metr a tečka. Lze si ale všimnout určitých detailů, které napovídají tomu, že některé problémy starších členských států nejsou kritizovány tak intenzivně,“ připouští.

Že ale nejde o nic dramatického, ilustruje třeba na příkladu často kritizovaného Polska a tamního justičního systému. „Zdá se, že do Polska posílá Evropská komise jednu stížnost za druhou, ale první rozsudek padl v této věci vůči Portugalsku,“ upozorňuje a připouští, že existují i příklady dokládající opak.

Dělící linie

Alexandr Vondra připomíná dlouhodobou kritiku Maďarska, kterou odstartoval negativní postoj země v otázce migrační krize: „Většina argumentů se k tomu neustále vrací, ale francouzská velmi antiimigrační politika nečelí stížnostem vůbec.“

Čtěte také

Podle občanského demokrata existuje v Evropě několik citelných dělících linií – mezi východem a západem, severem a jihem, ale i většími a menšími členskými státy.

Vondrovu tezi Svoboda nezpochybňuje a přidává ještě další dělící linku, kterou sám vnímá. „V kuloárech jsem slyšel, že Evropskému parlamentu vadí, že Polsko a Maďarsko mají v ústavě ukotveno heterosexuální manželství nebo odkaz na Boha. Možná i ty problémy, které existují, jsou do jisté míry zástupné,“ spekuluje.

Politicky není příliš produktivní, pokud si některé členské země zasednou na jiné členské země.
Alexandr Vondra

Na tuto poznámku reaguje Alexandr Vondra ostrou výtkou směrem k EU a jejímu poměrně novému mechanismu zajištění fungování zásad právního státu v jednotlivých členských zemích, které umožní pozastavit platby z rozpočtu pro ty státy, které by tento princip porušovaly.

Čtěte také

„Je to nástroj, s nímž je třeba velice šetřit – politicky není příliš produktivní, pokud si některé členské země tímto způsobem zasednou na jiné členské země. Zvlášť když jsou ve hře třeba takové věci, na které poukázal Pavel Svoboda. Vadí-li evropským progresivistům, levičákům a socialistům, že Maďaři mají zakotveného pána Boha v ústavě, co – pro pána krále – je do toho Evropské komisi nebo Evropské unii vůbec?“

Vondra má za to, že je třeba se soustředit na elementární práva a svobody a dbát toho, aby se postupně nerozšiřovala a neexpandovala do svébytných kulturních oblastí jednotlivých zemí.

Je na místě si uvědomit, že Evropská unie jsme my a v Bruselu nepřistáli nějací Marťani.
Pavel Svoboda

„Je ale na místě si uvědomit, že Evropská unie jsme my a v Bruselu nepřistáli nějací Marťani,“ upozorňuje Pavel Svoboda.

„Pokud se tam něco rozhoduje, rozhoduje se to i naším přičiněním a všechno se odvíjí od voleb. Pokud jsou u nás nějaké voličské preference, tak ty se nutně promítají i do složení unijních orgánů a potom máme ty výsledky, které máme. Ať se nám líbí, nebo ne,“ uzavírá.

Poslechněte si celou debatu moderátorky Karolíny Koubové.

Spustit audio

Související