Volby v USA a Hispánci

Noví občané s právem hlasovat a ti, kteří tvoří početnou nelegální nebo pololegální vrstvu přistěhovalců, se shlížejí spíše v demokratech. Druhá otázka, na níž hledají odpověď zejména latinskoameričtí politologové, je nakolik se vůči jižním sousedům změní politika Spojených států, kde celý Kongres ovládli demokraté.

Obecně se soudí, že k mnoha změnám ve vztazích mezi USA a Latinskou Amerikou nedojde. BBC uspořádala mezi svými čtenáři na toto téma anketu, která samozřejmě není statisticky vypovídající. Většina respondentů v ní zastává opatrný optimismus. Většinový názor ankety je, že je nutno nějaký čas vyčkat, až se změny v politice Spojených států nějak projeví.

Experti se však vyjadřují jasněji. V politické oblasti k žádným změnám nedojde. Nelze předpokládat, že by demokraté začali prosazovat změny postoje vůči Kubě, i když ve světě roste odpor k její ekonomické blokádě. Nejinak tomu bude i v případě Venezuely, zejména poté, co tamní president Hugo Chávez na podzimním Valném shromáždění OSN tvrdě vystoupil proti Bushovi. President je přece jen president. Tak to cítili i demokraté v Kongresu.

V hospodářské oblasti se zdrží ne-li zcela zastaví dohody o volném obchodě, od kterých si zvlášť hodně slibovalo Peru a Kolumbie. Nový peruánský president Alan García se dokonce narychlo vypravil do Washingtonu požádat Bushe, jestli by dohodu s Limou nemohl urychlit, aby byla schválena před volbami v USA. Nepodařilo se a demokraté jsou v zásadě proti. Argumentují tím, že dohody o volném obchodě jsou výhodné zejména pro bohaté. Mexiko už má dohodu 14 let a země je stále rozdělena na chudé a ty ostatní. Zastánci dohod připouštějí, že nejsou žádným všelékem, ale že pomáhají alespoň trochu. Ostatně postup vůči Latinské Americe rozděluje demokraty i republikány uvnitř jejich vlastních stran.

Počet Hispánců, kteří mají právo volit severoamerické zastupitele, stále roste. Letos jich smělo volit téměř šest miliónů, tedy o 18% více než v roce 2002. Přesto však letos nebyl jejich hlas ve volbách tak významný jako třeba před dvěma lety. To proto, že volby probíhaly většinou ve státech, kde španělsky mluvící populace není tolik zastoupená. Jednou z výjimek je Kalifornie. Tam na post guvernéra podruhé kandidoval a znovu zvítězil republikán Arnold Schwarzenegger, a to za podpory Hispánců. Během prvního období své vlády se dokázal spojit s různými organizacemi zastupujícími jejich zájmy a naslibovat jim různé úlevy. To nejdůležitější však bylo, že se odklonil od názorů republikánského presidenta George Bushe na řešení problému latinskoamerických imigrantů. Odmítl dokonce presidentovu myšlenku, že hranice s Mexikem je v ohrožení nelegálními přistěhovalci. A Národní gardu na hranice vyslal až když k tomu byl donucen federální vládou. To na rozdíl od demokratických guvernérů států hraničících s jižním sousedem.

Když se president Bush v roce 2004 ucházel o druhé funkční období, promlouval ke svým voličům špatnou španělštinou. V příštích volbách za dva roky to už prý nebude stačit. Vítězný presidentský kandidát bude muset mluvit španělsky plynně, upozorňují pozorovatelé. Očekává se, že počet Hispánců s hlasovacím právem se v příštích letech zvýší o osm miliónů. Už dnes tvoří 14% všech obyvatel USA.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .