Čím jsou volby blíž, tím intenzivněji si uvědomujeme, že se toho po nich až tak moc změnit nemusí. Stokrát si můžeme říkat, co všechno by se mělo v ČR dělat jinak a lépe.

„Já říkám hlasitě a nahlas, vážení spoluobčané, my v Česku nechceme žádný multikulturní ekofanatický Pirátostán. Nechceme!“ Hřímal premiér Babiš a vrátil do voleb migraci.

Kdybychom do voleb stříhali metr, už z něj nezbyde ani polovina. Strany jakoby tápaly, co bude hlavní volební téma, podle čeho se klíčové skupiny rozhodnou, komu dají hlas.

Obyvatelstvo zase o něco méně věří, že se v Česku lze v horizontu lidského života dovolat spravedlnosti. A ten pocit musejí nutně sdílet příznivci i odpůrci předsedy vlády.