Politolog: V politice se používají i šmejdské praktiky. Kdo chce být zvolen znovu, lhát by neměl

20. říjen 2021

„Každá reklama může být lživá. Pak by ale narazila na etický kodex reklamy a museli by to ti zadavatelé řešit. Politický marketing by měl být prost fake news a dezinformací. Proč bychom měli našim voličům lhát, klamat je a zavádět? V ideálním světě by jakákoliv kampaň, a je jedno jestli politická, nebo na čokoládu, neměla být lživá. Měla by být založena na pravdě, nebo alespoň na něčem, co se pravdě blíží,“ vysvětluje Otto Eibl.

Vedoucí Katedry politologie a vědecký pracovník Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy Univerzity v pořadu Hovory dál upřesňuje, že se občas setkáme i s názorem, že marketing může manipulovat.

Čtěte také

„Slyšíme námitky, že se dají volby koupit, nebo že nějaká marketingová kampaň pomáhá šířit dezinformace. To ale určitě není zlatý standard, ve kterém se pohybujeme a o který usilujeme.“ 

Podle Eibla dost záleží i na tom, o co kandidát nebo strana usilují. „Je totiž rozdíl, jestli vede kampaň za okamžité zvolení – a po mně potopa. Nebo jestli má nějaký dlouhodobější plán a vizi, která překračuje jedno volební období. Toho prvního bychom mohli dát na úroveň šmejdů, takových prodejců hrnců, kteří také pod nátlakem či na základě nepravdivých a nepřesných informací přinutí někoho k nákupu. Na druhou stranu – pokud ten někdo chce i do budoucna počítat se zákazníkem, tak by mu lhát neměl. Pokud se zákazník spálí, tak jaká je pravděpodobnost, že se vrátí zpátky? Spíš malá,“ odpovídá si. 

„Takže ano – šmejdské techniky můžeme vidět a potkávat. Nicméně většina stran a hnutí přemýšlí o svém znovuzvolení, že přemýšlí za rámec toho jednoho volebního období, takže se i těch lží a manipulací snaží vyvarovat,“ uvažuje. 

Jak poznat šmejdy v politice

Jak poznat nekalé marketingové praktiky v politice? „Naštěstí v tom volič není sám. Máme mnoho mechanismů, které strany a jejich komunikaci mohou kontrolovat. Zmínit musíme roli médií, která by měla uvádět výroky na pravou míru, tedy pokud jsou za hranou něčeho, co je přijatelné. A pak máme politickou konkurenci, která monitoruje to, co dělají všichni ostatní. V okamžiku, kdy se děje něco nekalého, tak se dřív či později najde někdo, kdo na to upozorní.“

Čtěte také

„Problém může být v okamžiku, kdy toto upozornění přichází buď pozdě, nebo je málo viditelné, slyšitelné a míjí se účinkem, protože část voličů už dezinformaci uvěřilo a nechalo se zmást. To tak, bohužel, někdy bývá,“ uvažuje vedoucí Katedry politologie a vědecký pracovník Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy Univerzity Otto Eibl.

Celý rozhovor pořadu Hovory najdete v audiozáznamu, ptal se David Šťáhlavský.

Spustit audio

Související