Politolog: V politice se používají i šmejdské praktiky. Kdo chce být zvolen znovu, lhát by neměl

Vedoucí Katedry politologie a vědecký pracovník Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy Univerzity v pořadu Hovory dál upřesňuje, že se občas setkáme i s názorem, že marketing může manipulovat.

Čtěte také

Liberální demokracie prohrává, lidé jí nerozumí. Volby vyhrávají manipulátoři, míní marketér Šemelák

„Slyšíme námitky, že se dají volby koupit, nebo že nějaká marketingová kampaň pomáhá šířit dezinformace. To ale určitě není zlatý standard, ve kterém se pohybujeme a o který usilujeme.“ 

Podle Eibla dost záleží i na tom, o co kandidát nebo strana usilují. „Je totiž rozdíl, jestli vede kampaň za okamžité zvolení – a po mně potopa. Nebo jestli má nějaký dlouhodobější plán a vizi, která překračuje jedno volební období. Toho prvního bychom mohli dát na úroveň šmejdů, takových prodejců hrnců, kteří také pod nátlakem či na základě nepravdivých a nepřesných informací přinutí někoho k nákupu. Na druhou stranu – pokud ten někdo chce i do budoucna počítat se zákazníkem, tak by mu lhát neměl. Pokud se zákazník spálí, tak jaká je pravděpodobnost, že se vrátí zpátky? Spíš malá,“ odpovídá si. 

„Takže ano – šmejdské techniky můžeme vidět a potkávat. Nicméně většina stran a hnutí přemýšlí o svém znovuzvolení, že přemýšlí za rámec toho jednoho volebního období, takže se i těch lží a manipulací snaží vyvarovat,“ uvažuje. 

Jak poznat šmejdy v politice

Jak poznat nekalé marketingové praktiky v politice? „Naštěstí v tom volič není sám. Máme mnoho mechanismů, které strany a jejich komunikaci mohou kontrolovat. Zmínit musíme roli médií, která by měla uvádět výroky na pravou míru, tedy pokud jsou za hranou něčeho, co je přijatelné. A pak máme politickou konkurenci, která monitoruje to, co dělají všichni ostatní. V okamžiku, kdy se děje něco nekalého, tak se dřív či později najde někdo, kdo na to upozorní.“

Čtěte také

To, co se děje v politice, ekonomice nebo s pandemií, je obrovské marketingové šílenství, tvrdí specialista na reklamu

„Problém může být v okamžiku, kdy toto upozornění přichází buď pozdě, nebo je málo viditelné, slyšitelné a míjí se účinkem, protože část voličů už dezinformaci uvěřilo a nechalo se zmást. To tak, bohužel, někdy bývá,“ uvažuje vedoucí Katedry politologie a vědecký pracovník Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy Univerzity Otto Eibl.

Celý rozhovor pořadu Hovory najdete v audiozáznamu, ptal se David Šťáhlavský.