Vodík je budoucnost, hlavní ekologický problém jsou třicet let stará auta, říká Peleška z Toyoty
Auta se spalovacími motory by na českých silnicích mohly nahradit nejen elektromobily, ale i vozy na vodíkový pohon. „Technologii palivových článků – použití vodíku pro syntézu s kyslíkem a výrobu elektrické energie, která následně pohání vůz – vidíme jako něco přelomového. Vidíme to jako budoucnost,“ nastiňuje ředitel českého zastoupení firem Toyota a Lexus Martin Peleška.
Japonská automobilka letos do Česka přinesla druhou generaci modelu Mirai, který je na vodíkový pohon, přestože zde zatím není žádná veřejná plnící stanice.
Čtěte také
„V porovnání s tím, jak funguje typické bateriové auto, je vodíkové auto lepší varianta. A to zejména s ohledem na dobíjení, respektive doplňování vodíku. Probíhá principiálně stejně jako tankování benzínu nebo nafty a trvá stejně dlouho. Řidiči to znají ze standardního provozu. A zároveň řídí elektroauto,“ vysvětluje Peleška.
Vodík je vedlejším produktem řady jiných chemických reakcí a v současnosti je bez užitku vypouštěn do ovzduší nebo spalován. Evropská unie ale tento takzvaný šedý vodík nepodporuje, protože nevzniká při ekologicky udržitelných procesech. Zelený vodík by v budoucnu mělo být možné získávat například elektrolýzou mořské vody prostřednictvím energie z větrných elektráren.
Je to strach z neznáma. Jakmile se ale lidé našim autem svezou, tak jsou šokováni tím, jak to funguje a jak je to jednoduché
Martin Peleška
Peleška ujišťuje, že vodíková auta jsou stejně bezpečná jako ta na konvenční paliva. A nejde prý o žádný nevyzkoušený experiment, za který bývají označována.
„Je to strach z neznáma. Proto jsme to auto vzali na český trh, abychom tu zkušenost mohli zprostředkovat. Jakmile se lidé autem svezou, tak jsou šokováni tím, jak to funguje a jak je to jednoduché,“ tvrdí.
Automobilky pod tlakem
Toyota rovněž vyrábí už pátou generaci aut s hybridním motorem, která dnes mohou v městském a příměstském provozu jezdit z velké většiny jen na elektřinu.
Čtěte také
Na automobilový průmysl je prý vyvíjen velmi vysoký tlak a pro automobilky bude velmi obtížné splnit cíl unijní strategie Fit for 55, aby se do roku 2035 přestala vyrábět auta se spalovacími motory.
„Není tak obtížné se k tomu propracovat, jako je obtížné odhadnout, jestli je tento cíl udržitelný. Jestli je to splnitelné z hlediska provozu a mobility,“ uvádí a upozorňuje na problém dostatku elektrické energie, dobíjecích stanic a podobně.
Autaři mají nejradši poptávku ze strany zákazníků. Pokud se ji daří následovat technickým vývojem, tak vše plyne standardním způsobem.
Martin Peleška
Nástupce aut s konvenčním pohonem musí automobilky hledat ve velmi zkrácené době. Standardní vývojová fáze se smrskla do sedmi až deseti let, což je jinak standardní životní cyklus nového auta včetně vývoje.
„Autaři mají nejradši poptávku ze strany zákazníků, ne třeba Evropské unie. Pokud je poptávka a daří se ji následovat technickým vývojem, tak vše plyne standardním způsobem. Tohle je trochu odklon od přirozeného vývoje a těžko můžeme předvídat výsledky,“ dodává.
Svět nebude černobílý
Peleška poukazuje na to, že dnes je v Česku v provozu na šest milionů osobní aut. Průměrné stáří se pohybuje okolo patnácti let a po silnicích tak jezdí i třicet let stará auta, jejichž emisní stopa je neporovnatelná s novými či jen několik let starými auty.
Čtěte také
„To je zásadní ekologický a emisní problém na českých silnicích. A to je třeba věc, kterou můžeme řešit velice snadno,“ míní.
Je prý proto třeba si stanovit výchozí bod emisní situace a cílový bod, kterého bude dosaženo kteroukoli technologií. „V posledních dvou třech letech se to změnilo a rozhoduje se, která technologie je dobrá a která špatná,“ kritizuje.
Automobilky tak musí ze své nabídky vyřazovat mezi zákazníky oblíbená auta, aby se vešly do emisních limitů. Peleška se ovšem pozastavuje nad tím, jaký mají právě tyto vozy podíl na celkovém znečištění, zejména ve srovnání s nákladní, lodní nebo leteckou dopravou.
Z našeho pohledu bude portfolio pohonů široké. Od konvenčních aut přes hybridy, bateriová auta i auta na vodík.
Martin Peleška
Podle Pelešky budou jednotlivé technologie existovat paralelně a mělo by být na zákazníkovi, kterou si vybere.
„Zásadní problém dnešní doby je, že se snažíme vidět svět černobíle. Z našeho pohledu bude portfolio pohonů velice široké, počínaje stále provozovanými konvenčními auty, budou existovat hybridy, bateriová auta i auta na vodík,“ uzavírá s tím, že vodík je perspektivní i pro autobusovou, kolejovou a nákladní dopravu.
Jak se vypočítávají emisní limity automobilek? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
Související
-
Dojede dál auto na bionaftu, nebo elektřinu? Nadšenci porovnají řepku a fotovoltaiku ze svého pole
O experimentu vzniká dokument Biomasakr. Upozornit má na problém biopaliv první generace, kvůli kterým na polích vznikají monokultury a dochází k úbytku biodiverzity.
-
Německo nasadí v březnu 2022 vodíkové vlaky do běžného provozu. Češi jsou opatrnější
Německo v březnu 2022 nasadí do běžného provozu první vodíkové vlaky. Soupravy začnou jezdit na 123 kilometrů dlouhé trase mezi dolnosaskými městy Cuxhaven a Bremerhaven.
-
Auto na plyn, nebo elektřinu? Zemní plyn dobývá nákladní a autobusovou dopravu, z osobních aut mizí
V Česku roste zájem o osobní auta na elektřinu. Majitele neodrazuje ani podstatně vyšší pořizovací cena než u aut na stlačený plyn, ani nejistota kvůli životnosti baterií.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.