Vláda nás svým kutilstvím zavlekla do legislativního chaosu patů a matů. Důsledky budou tristní pro nás všechny, myslí si advokát Rozehnal

„Asi nejsem sám, kdo vládě v podstatě vůbec nerozumí,“ říká Rozehnal v Interview Plus. „Když jsou (nám) takto zásadně omezována práva a povinnosti, což někdy potřeba je, tak musí být veřejnosti jednoznačně zdůvodněno, proč,“ dodává.

Čtěte také

Můžeme cestovat, otevře se i většina obchodů mimo nákupní centra. Co všechno vláda rozhodla?

V posledních týdnech jsme se postupně dozvídali, že hranice budou zavřeny na dva roky, pak na rok, pak možná do léta a teď, že se otevírají, ale že vlastně ani není kam cestovat. A to je jen jeden příklad. „Celý postup vlády působí mimořádně chaoticky,“ míní.

Městský soud v Praze zrušil s účinností od 27. dubna čtyři opatření, která v souvislosti s koronavirovou pandemií omezila volný pohyb, maloobchod a služby v provozovnách. Podle rozsudku jsou nezákonná, protože je vláda nepřijala podle krizového zákona.

Konkrétně jsou to opatření z 26. března a 17. dubna, která se týkají omezení maloobchodního prodeje, a opatření z 23. března a 15. dubna, která omezují volný pohyb osob. Vláda podle předsedy vlády Andreje Babiše (ANO) už opatření opravila, stále ale chce požádat sněmovnu o prodloužení nouzového stavu (do 25. května).

Co teď platí?

„V současné době máme dva typy opatření, která se nějakým způsobem překrývají, ale víme, že ta vydaná ministerstvem zdravotnictví budou platit jen do pondělí (27. dubna)… (Včera večer) byla přijata opatření nová, protože si vláda (na základě soudního rozhodnutí) uvědomila, že její postup nebyl ani na hraně zákona, ale přímo protizákonný,“ vysvětluje.

Čtěte také

Vláda se zalekla toho, že by musela platit odškodnění podnikatelům, míní poslanec Benda

Podle Rozehnala soud deklaroval vlastně jen to, co si odborná veřejnost myslí už dávno. „Vláda, aby se nedostala do potíží, tak se dostala do potíží ještě větších, o kterých v současné době ani netušíme, jak budou velké.“ Zvýšila se totiž pravděpodobnost velkého množství žalob na stát, které budou podávat živnostníci pro náhradu škod.  

„Tuto pravděpodobnost to zvyšuje zásadně,“ říká. „Když se podíváte do krizového zákona, tak ten sice zdánlivě upravuje možnost požádat o náhradu škody, která je způsobena opatřeními vyhlášenými na základě tohoto krizového zákona. Nicméně to, co povětšinou živnostníci chtěli, nebyla skutečná škoda, ale ušlý zisk. Tedy tržby, kterých se jim v důsledku opatření nedostalo. A tak by bylo na jednotlivých soudech prokázat, kterých tržeb by se jim nedostalo z důvodu nouzových opatření jako takových a kterých ze situace jako takové.“

Vymáhání škod bude naopak snazší

Prokazování by tak prý bylo velmi obtížné, protože úbytek zákazníků taky mohl vzniknout už jen samotnou změnou spotřebitelských návyků, kdy lidé spíš zůstávají doma.

„Nicméně, toho se kabinet zřejmě obával, proto přesunul opatření do režimu zákona o ochraně veřejného zdraví, který náhradu škody nepředpokládá… Ale protože opatření vydal v rozporu se zákonem, tak se domnívám, že jsme se teď dostali do režimu zákona o odpovědnosti státu za rozhodnutí a nesprávný úřední postup. A tady je vymáhání škody v plném režimu.“

Vláda si tím, že se snažila vyhnout náhradě škody, zadělala na daleko víc problémů, než dosud měla.
Aleš Rozehnal

Čtěte také

Petr Honzejk: Státní pomoc by se měla odbyrokratizovat a víc zacílit na živnostníky a malé firmy. Jinak krize zlikviduje střední stav

Advokát dodává, že zákon o krizovém řízení státu, který říká, že stát má uhradit škodu, která byla způsobená vyšší mocí, opravdu není šťastný. Ale ministři měli celých 10 let na to, aby ho změnili nebo upravili.

Nápad na „přepnutí“ nařízení v nouzovém stavu na zákon o ochraně veřejného zdraví měl podle informací advokáta pocházet z dílny náměstka ministra vnitra. „Nicméně nás to zavleklo do legislativního chaosu. Stali jsme se obětí legislativního kutilství, legislativních patů a matů. Obávám se, že důsledky pro celý stát budou velmi tristní.“ A přijdou i žaloby.

„Soudnictví dostane obrovitánský zásah těchto žalob. Je samozřejmě otázkou, nakolik budou úspěšné. Nejtěžší bude to prokazování příčinné souvislosti. Ale tím, jak to vláda pokazila a vydala nezákonná rozhodnutí, tak je jasné, že velký část škod vznikla z nesprávného úředního postupu. Šance (žalujících) je dle mého daleko vyšší, než kdyby byla vydána podle krizového zákona.“  

Nouzový stav není chaos

Rozhodnutí Městského soudu je prý i vážný vzkaz. „Myslím, že je to závažné. Ani nouzový stav není chaos, od kterého se odlišuje tím, že tady máme nějaká pravidla a normy, které se musejí dodržovat. Pokud nám teď ministři říkají, že chtěli jen dělat efektivní opatření (aby se nemoc v populaci dál nerozšiřovala), tak efektivita není měřítkem zákonnosti. Chaos se od nouzového stavu liší tím, že i v nouzi máme pravidla, kterými se musí řídit i vláda. Pokud se jimi neřídí, tak to spěje k negativním koncům.“   

Čtěte také

Omezení cestování nemá oporu v zákoně, deklaruje právník Rozehnal. Podle Petříčka je otevírání hranic otázkou týdnů nebo měsíců, ne let

„U současné vládní garnitury i dalších složek exekutivy jsme svědky jevu, podle kterého jim jde hlavně o důsledek, přitom nám říkají, že na proceduře nezáleží… Ale to přece není pravda. Protože procedura je to nejzásadnější, a díky ní se nám možná nedostane úplně dokonalé spravedlnosti, ale pokud ji dodržovat nebudeme, tak zcela jistě dosáhneme dokonalé nespravedlnosti,“ myslí si.

Ovčáček?

V reakci na soudní rozhodnutí se ozval i prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček s tím, že tak soud na sebe bere veškerou odpovědnost za dopady pandemie v Česku.

„Doufám, že to není názor prezidenta, ale jen jeho mluvčího. Protože bychom tento názor mohli označit za velmi hloupý. Tím, že soud upozorní na to, že exekutiva postupuje v rozporu se zákonem, tak na sebe rozhodně nepřejímá odpovědnost exekutivy,“ dodává Aleš Rozehnal.

Víc si poslechněte v audiozáznamu Interview Plus Jana Burdy.