Vláda měla dobrý úmysl finance zlepšit, začínám pochybovat, že to zvládne, říká ekonomka Matesová

Bilanci rozpočtu vylepšuje i 50 miliard z evropského modernizačního fondu, což kritizuje i bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO), podle které jde o podvod.

„Není to jediná položka, která tam takto vyčnívá. Totéž se na výdajové straně týká prostředků na valorizaci penzí. Bylo jasné, že letos uprostřed roku budou mimořádné valorizace, přesto náklady nebyly zahrnuty do rozpočtu,“ přidává se Matesová.

Čtěte také

Rozpočtujeme, jako když pejsek a kočička vařili dort. Na Novém Zélandu mají vizi, říká ekonom

Proces tvorby rozpočtu podle ní dlouhodobě není dostatečně kvalitní a výrazně ho ovlivňuje politika.

„Velké firmy – a stát je obrovský rozpočtový kolos – by si nikdy netroufly takto dělat rozpočet. On je totiž má řídit jako kompas, který ukazuje cestu. A to ten český nedělá,“ upozorňuje s tím, že v minulých letech docházelo k nafukování odhadů růstu ekonomiky či výdajů na řešení dopadů pandemie, které pak ale byly použity na něco jiného.

Zatímco výdaje jsou v souladu s plány, příjmy státu jsou nižší, než se čekalo.

Čtěte také

Platby kartami setrvale rostou. A EET s tím nemá nic společného, tvrdí vládní poslanec Jakob

Příkladem je třeba daň z přidané hodnoty (DPH), což souvisí s poklesem spotřeby domácností kvůli vysoké inflaci. Může se prý ale projevovat i to, že někteří podnikatelé přestali přijímat platební karty.

„Elektronizace platebního styku by české ekonomice pomohla. Ne stoprocentní, protože máme hrozby typu blackoutů nebo kyberútoků, takže je potřeba, aby lidé, firmy i banky měly hotovost. Nějakou míru platby v hotovosti je potřeba zachovat, ale větší elektronizace by prospěla rychlosti a spolehlivosti kontroly,“ míní ekonomka.

Řecká cesta

Největším problémem české ekonomiky podle Matesové není výše schodku státního rozpočtu, ale stále nesmírně vysoká inflace, která komplikuje život státu i většině obyvatel.

„Ještě nemáme červnová data, ale inflace pravděpodobně bude stále druhá nebo třetí nejvyšší v Evropské unii. To je největší problém ekonomiky, ale pro vládu by měl být prioritou schodek,“ konstatuje.

Čtěte také

Vydali jsme se řeckou cestou a musíme z ní co nejrychleji pryč, varuje ekonomka Matesová

Bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer upozorňuje na slabý výkon ekonomiky a přehřátý trh práce, podle Matesové jsou tyto problémy vzájemně provázané. Ekonomika prý vždy stagnuje při vysoké inflaci a firmy i domácnosti mají hluboko do kapsy.

„Spousta pracovníků je držena ve firmách, které už nemají růstový potenciál, ale stále se drží na dotacích. A nejsou k dispozici firmám, které by mohly rozšiřovat výrobu, ale nemají lidi,“ doplňuje Matesová.

V Česku jsme si prý zvykli žít z dotací, čemuž se těžko odvyká. „Jakmile si domácnosti a firmy zvyknou natahovat ruku, tak ji natahují dál. A za druhé to posiluje populisty, protože jakmile je potřeba brzdit rozhazování, začnou říkat, že okrádáte důchodce a malé, střední i velké podniky. To nápadně připomíná Řecko 80. a 90. let a víme, kam to dospělo,“ uvádí.

Matesová kritizuje ČNB za to, že sedí s rukama v klíně a základní úrokové sazby jsou výrazně nižší, než je míra inflace. Tu je prý možné srazit jen za cenu zpomalení ekonomiky, zásah by proto měl být razantní a zpomalení krátké.

Vedle toho vláda nadále pumpuje peníze do ekonomiky a s tím rostou náklady na obsluhu státního dluhu. Letos by to mohlo být až o 20 miliard víc než loni. „Věřím, že vláda má dobrý úmysl, ale tak, jak odkládá ta zásadní rozhodnutí, začínám být stále méně přesvědčená, že tomu tak opravdu bude,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.