Visegrádská čtyřka – „trapný spolek“ těžící z EU nebo platforma s koaličním potenciálem?

7. září 2016

Už třetí schůzka zemí Visegrádské čtyřky proběhla v úterý v Krynici na okraj ekonomického fóra, kde lídři Slovenska, Maďarska, Polska a Česka hledali společný postoj před nadcházejícím summitem EU v Bratislavě. Jde už přitom o třetí schůzku v krátké době. Britský deník Financial Times moc velkým fanouškem V4 není. Má ho za trapný spolek, který těží z Evropské unie a přitom prý usiluje o zničení jejích institucí. Může se tedy V4 pochlubit hmatatelnými úspěchy, nebo je v unii za potížistu?

„Na tom, že spolu země V4 vzájemně velmi intenzivně komunikují a že se setkávají, bych neviděl nic špatného. Problém je v současnosti v tom, že V4 přichází jen s negativními vyjádřeními a vymezováním se vůči svým západním partnerům,“ říká k tomu Marek Lenč, analytik nevládního politického institutu Globsec.

Má Visegrádská čtyřka jen negativní image? „V4 vysílá vzkaz do EU a svým západním partnerům, že nastal čas, kdy se odmítá dobrovolně přizpůsobovat a vyhledávat s nimi společnou řeč ve smyslu spolupráce na velkých politických i praktických problémech Evropské unie. V tomto ohledu je to sdílený posun Visegrádského paradigmatu od toho, kdy se chceme přizpůsobovat a integrovat do EU, ke směru, kdy prim hraje prosazování národních pohledů na fungování EU,“ myslí si Michal Vít, výzkumný pracovník institutu pro evropskou politiku Europeum.

Potenciál ještě nevyprchal, shodují se hosté

Podle Marka Lenče potenciál Visegrádské čtyřky ještě nevyprchal. Je stále vynikající platformou s koaličním potenciálem. Negativní význam, který je jí přidáván, je spojený hlavně se situací kolem migrační krize.

S tím, že má V4 stále smysl, se s Lenčem shoduje i Michal Vít. „Buď vnímáme spolupráci jako hledání společného cíle, nebo je to způsob spojování na základě elementů, které všechny státy nevidí rády, nebo je dokonce nenávidí. Sice je v poslední době na politické úrovni vidět spíš ten druhý přístup, to znamená sjednocení se proti něčemu, co jednotlivé státy odmítají, na druhou stranu se visegrádská spolupráce stává v poslední dekádě opravdu mnohovrstevnatou v různých sférách nekonfliktních oblastí, takže z tohoto pohledu se ukazuje, že ta spolupráce má smysl a bude mít pravděpodobně i hlubší přesah, než jen jakési odmítání nějakých vybraných politik.“

Nepřehlíží ostatní země V4 radikalizaci v Polsku a Maďarsku? Jak si státy V4 mezi sebou důvěřují? A co dokázala Visegrádská čtyřka prosadit? Poslechněte si celou debatu Michala Víta a Marka Lenče.

autoři: msp , jpr
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.