Většina české veřejnosti to bere tak, že v Letech nezemřelo 320 našich občanů, ale 320 Romů, říká publicista Josef Bouška

Pietní akt v Letech u Písku připomněl oběti romského holocaustu
Pietní akt v Letech u Písku připomněl oběti romského holocaustu
Majitelé vepřína v Letech na Písecku nevylučují, že by objekt stojící na místě bývalého romského koncentračního tábora prodali. Včera to řekl Jan Čech, místopředseda představenstva společnosti AGPI, která vepřín vlastní. Podle něj jsou majitelé ochotni jednat i o výměně za jiný objekt vhodný pro chov prasat.

Jeho slova zazněla poté, co ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier z ČSSD včera na tiskové konferenci oznámil, že požádal vládu, aby odtajnila své březnové usnesení. V něm potvrzuje odhodlání ukončit provoz velkovýkrmny na pietním místě a preferuje výkup vepřína. Podaří se skutečně v tomto volebním období pohnout s otázkou, jak uctít oběti romského holocaustu, jak kromě Jiřího Dienstbiera slibuje také ministr kultury?


Absence památníku v Letech symbolizuje to, že doposud žádná vláda za posledních 10, 15 let nebyla schopná postavit nějaký důstojný památník v této lokalitě bývalého koncentračního tábora. Doufám, že se tak stane – sice pozdě, ale lépe později než nikdy. ROMAN JOCH

Podle publicisty Josefa Boušky je problém s Lety i v tom, že neexistoval tlak společnosti na vyřešení této situace, takže se nikdo moc nesnažil. „Pokud mám správné informace, tak premiér Nečas byl první premiér, teď tedy i premiér Sobotka, který se vůbec na to místo přijel při pietním aktu podívat. Předtím tam žádný premiér nedorazil, poslední dva prezidenti také nedorazili. Vždycky tam stojí víc velvyslanců západních zemí než představitelů české politiky. To je velmi tristní pohled.“

Čím to je, že tlak zahraničních médií i politiků nepomáhá? Podle Boušky se jedná o složitý problém z hlediska financí, ale nejen to: „Nic si nenalhávejme, většina české veřejnosti to bere tak, že tam nezemřelo 320 našich občanů, ale zemřelo tam 320 Romů. Mezi Romy a Čechy vidí spousta lidí dělítko.“


Já bych si dovolil nesouhlasit s tím, že vláda nebyla schopná. Myslím, že to je i trochu otázka ochoty a že kdyby opravdu existovala vůle a motivace, tak by se nějaká možnost našla, ale pro žádnou vládu to dle mého názoru nebylo příliš podstatné. Moc voličských hlasů na tom nenaženete, tak proč se snažit. JOSEF BOUŠKA

Roman Joch, ředitel Občanského institutu, si ale nemyslí, že by se jednalo o rasismus. „Spíš je to věc lhostejnosti, přesvědčení, že se zase nestalo až tak moc, protože v situaci 2. světové války, kdy umíraly miliony, kdy při bombardování jednoho města zemřelo nad 100 tisíc lidí, tak smrt stovek lidí není zase až tak důležitá. Já s tím nesouhlasím, ale snažím se to pochopit. Spíš je to hřích lhostejnosti než rasismu.“

Co by řekl na to, kdyby se peníze na výkup vepřína a stavbu památníku daly spíše na sociální integrační programy třeba pro romské děti nebo na výuku tohoto tématu ve školách? „Jsem skeptický k tomuto názoru. Památník je pro všechny generace, je vykřičníkem do našeho svědomí, a já osobně jsem velice skeptický, že český stát a tato vláda je schopna se utrácením peněz zasloužit o pozvednutí romské komunity,“ uzavírá Joch.

Proč se vláda rozhodla odtajnit své usnesení? Bylo by řešením vyvlastnění objektu vepřína? Poslechněte si celou diskusi Romana Jocha a Josefa Boušky.