Vetřelci to mají těžké

21. září 2011
Natura

Na živočichy, kteří pronikli do nových oblastí, čeká smrtelné nebezpečí v podobě místních predátorů. Ti dávají exotickým cizákům při lovu přednost.

K úspěchu mnoha živočišných invazí přispěla skutečnost, že vetřelci neměli v nově osídlované oblasti rovnocenného přirozeného nepřítele. Americká ropucha obrovská se dostala kolem roku 1935 do Austrálie a nekontrolovaně se šíří celým kontinentem právě proto, že ji místní predátoři neloví. Pokud se o to přeci jen pokusí, riskují život. Ropucha je prudce jedovatá.
Ve většině případů však čeká vetřelce na území, kam se snaží proniknout, podstatně obtížnější úkol. Místní predátoři si na něm smlsnou, protože vetřelec se proti nim nedokáže bránit. Příklad takového zápolení popisuje čínsko-americký tým zoologů ve studii publikované vědeckým časopisem PLoS ONE.

Na subtropickém čínském ostrově Daishan žije v krajině plné nádrží, rybníků, potoků a jezírek užovka Dinodon rufuzonatum. Spolu s ní jsou tu hojné i tři druhy místních žab – Fejervarya limnocharis, skokan černoskvrnný (Rana nigromaculata) a ropucha obecná (Bufo bufo). Jako vetřelec proniká do přírody ostrova zavlečený skokan volský (Lithobates catesbeianus), pocházející z Ameriky. Užovky se vyhýbají jedovatým ropuchám a živí se prakticky jen dvě zbývajícími druhy místních žab. Vědce zajímalo, jak reagují hadi na přítomnost žabího vetřelce. Při laboratorních testech s hady odchycenými ve volné přírodě se ukázalo se, že užovky dávají skokanu volskému přednost před místními druhy žab. Vědci to nevysvětlují slabostí užovek pro „pochoutku z exotické ciziny“. Původní žáby žijí s užovkou po bezpočet generací a naučily se predátorovi unikat. Jejich lov je pro hada poměrně obtížný. Skokan volský je z evolučního hlediska naivní nováček a triky místních žab si zatím neosvojil.

Užovka podplamatá má unikátní tvar šupin a sametově drsný povrch těla

To se ukázalo při pokusech, kdy byl žabám nabídnut na výběr ukryt vystlaný buď čistým papírem nebo papírem z terária, v kterém žila po několik dní užovka. Místní žáby bezpečně ucítily z papíru hadí pach a snažily se mu vyhnout. Skokani volští buď pach užovky neodhalili nebo se ho nebáli. Není divu, že užovky tyhle „hloupé cizí žáby“ tak rády loví. Zdaleka to neplatí jen v pokusných nádržích. Slabost hadů pro cizí žabí druh je patrná i ve volné přírodě. Tam, kde se skokani volští vyskytují, je jejich podíl na jídelníčku užovek vyšší než odpovídá zastoupení těchto žab v populaci obojživelníků ostrova Daishan. Skokani volští tak čelí ve své nové domovině mnohem větším rizikům než místní druhy a to jim ztěžuje obsazení nového areálu. Neznamená to, že by se v přírodě ostrova nakonec neuchytili. Zřejmě však nepředstavují pro místní přírodu tak fatální hrozbu, jakou je například ropucha obrovská v Austrálii. Pokud by však drasticky poklesly stavy užovek, znamenalo by to pro skokany volské na Daishanu výrazný obrat k lepšímu.

Skokan
autor: Jaroslav Petr
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.