Veronika Lefrancois: Mohou italská muzea řídit jen Italové?

Ukázalo se to znovu před několika dny, kdy byl do vedení archeologického areálu v Pompejích jmenován německý archeolog Gabriel Zuchtriegel. Toto rozhodnutí ministerstva kultury vyvolalo v médiích bouřlivé polemiky a způsobilo dokonce demisi dvou členů vědeckého výboru této významné kulturní památky. Oba badatelé tak vyjádřili svůj protest proti jmenování nového ředitele s poukazem na jeho mládí a údajný nedostatek zkušeností.

Čtěte také

Město, kde se zastavil čas - POMPEJE

Přitom Zuchtriegel má za sebou pět let řízení jiného klenotu antické kultury z okolí Neapole – archeologického parku Paestum, který se pod jeho vedením rozvinul a zmodernizoval. Když byl roku 2015 do této funkce jmenován, stal se Zuchtriegel ve svých 34 letech nejmladším z ředitelů italských státních muzeí. A to je neobvyklé na místní poměry, kde se na postup v kariéře zpravidla čeká až do zralého věku.

Cizák

Čtěte také

Skvěle jsem se najedl. Nově objevený nápis posouvá datum zkázy Pompejí

Další kritiky se týkají národnosti nového ředitele. V některých italských kulturních kruzích vládne názor, že není třeba hledat talenty v zahraničí, když přece Itálie má dostatek svých vlastních odborníků. Tyto spory nejsou nové. Objevily se už v roce 2015, kdy tehdejší ministr kultury Dario Franceschini poprvé umožnil cizím státním příslušníkům řídit italská muzea. Cílem bylo vnést nové, neotřelé nápady a přístupy do vedení kulturních institucí.

V té době se do čela správy jednoho z nejslavnějších italských muzeí, florentské Gallerie Uffizi, dostal jiný Němec, Eike Schmidt. Tomuto řediteli se podařilo přeměnit zkostnatělé byrokratické vedení v moderní dynamický management, který návštěvníky nepovažuje za nutné zlo, ale díky inovativnímu pojetí je naopak přitahuje, a to i za současné krizové situace v oblasti cestovního ruchu.

Nicméně tolerantní postoj k cizincům na čelních postech italských kulturních institucí byl zpochybněn v době populistické vlády mezi lety 2018 a 2019. Tehdejší ministr kultury Alberto Bonisoli omezil autonomii státních muzeí, posílil vládní dohled nad jejich financemi a mimo jiné se mermomocí snažil zabránit zapůjčení děl Leonarda da Vinci na rozsáhlou výstavu organizovanou v pařížském Louvru. Francie přece Itálii ukradla Monu Lisu! Několik zahraničních ředitelů italských muzeí přišlo v té době o místo a odešlo ze země.

Liberálnější ministr Dario Franceschini je ale naštěstí zpět ve vládě a s ním i jeho původní snahy o prosazování zahraničních odborníků. Bohužel v některých případech se chyby z minulosti nedají napravit. Propuštění ředitelé si našli uplatnění jinde ve světě a mnozí experti se dnes zdráhají přijmout místo v zemi, kde se politická situace tak často mění.

Covidová pandemie způsobila italským muzeím těžké ztráty. Kulturní památky se sice v posledních týdnech návštěvníkům znovu pootevřely, alespoň v oblastech s přijatelnou zdravotní situací, na dříve běžné zástupy turistů se ale nedá spoléhat. Muzea tedy budou o to více potřebovat pružné a kreativní vedení, které by je vyvedlo z krize, a to nezávisle na státním občanství jejich ředitelů.

Autorka je publicistka