Tématu se věnuje britský deník The Times.
Připomíná dosavadní přesvědčení historiků, že sopka Vesuv vybuchla 24. srpna roku 79 našeho letopočtu, přičemž město Pompeje následně zasypal žhavý popel. Jeden nově objevený nápis však nese datum až z poloviny října. Zdá se tak, že erupce vulkánu nastala až 24. října.
Nápis na zdi je nejnovější nález vedle mnoha dalších, jež odhalil nový archeologický výzkum části města o rozloze 22 hektarů, která nebyla ještě nikdy prozkoumána. Archeologové už našli barevné nástěnné malby, zbytky koně i tento nápis na nedostavěné zdi domu, který se v době erupce právě renovoval. Je na něm datum odpovídající sedmnáctému říjnu a prohlášení: „Skvěle jsem se najedl.“
Popletení mniši
Místní archeolog Francesco Muscolino vysvětluje, že oficiální datum výbuchu Vesuvu 24. srpna pochází z dopisu Plinia mladšího, který katastrofu viděl. Už dlouho však panuje podezření, že když dopis ve středověku přepisovali mniši, popletli si měsíce. Plinius mladší znal datum přesně, protože při erupci sopky zahynul jeho strýc Plinius starší.
Italští archeologové věří, že už brzy budou moci ověřit identitu ostatků, které s velkou pravděpodobností patří Pliniovi staršímu, proslulému historikovi a filozofovi. A také římskému vojevůdci, který před dvěma tisícovkami let po smrtonosné erupci Vesuvu řídil evakuaci Pompejí a dalších zasažených lokalit, informuje na svém webu izraelský deník Haaretz. K dokončení identifikace chybí historikům málo. Pár tisíc eur a sofistikované testy, které umožňují identifikaci kosterního materiálu. Pokud budou vědci úspěšní, půjde o vůbec první pozitivní ztotožnění kosterních ostatků čelné osobnosti starověkého Říma.
„Čtyřiadvacátého srpna asi v jednu hodinu odpoledne ho má matka požádala, aby se šel podívat na mrak velmi nezvyklé velikosti a tvaru,“ napsal Plinius mladší římskému historiku Tacitovi. Strýc se pak vydal na loďce přes záliv do Pompejí, aby pomohl při záchraně obyvatel. Nikdy se už nevrátil.
Originál dopisu se však ztratil, a tak se historikové opírali o jeho přepis pořízený mnichy. Ti mohli udělat chybu v měsíci proto, že špatně pochopili římský kalendář.
Nově nalezený nápis mohl na zdi zanechat dělník, který renovoval dům. Už dlouho se zdálo, že srpen není správný měsíc. Pod vrstvou popela se našlo zralé ovoce nebo jedna mince, která se zmiňuje o poctách udělených císaři Titovi v září roku 79.
Fresky i sprosťárny
Současné vykopávky probíhají na dosud neprozkoumané třetině celého města. Vloni zde archeologové například objevili nápis o pohřbu místního boháče, jenž financoval gladiátorské zápasy v amfiteátru. Vyplývá z něj, že na ně posílal až 400 zápasníků najednou.
V květnu badatelé odkryli nevídanou uličku domů s balkony a teď v říjnu dvoranu se zachovalými malbami stočených hadů, pávů a kanců. Objevili i moderní tunel, který vede pod domy v délce 200 metrů, z čehož vyplývá, že zloději pokladů byli v Pompejích před archeology.
Ačkoli antiku dnes obdivujeme pro dokonalá sochařská díla z bílého mramoru, před tisíci lety tyto artefakty vypadaly úplně jinak.
K dalším novým nálezům patří dokonale zachovalý portrét vznešené dámy na vnitřní zdi domu, kde byl odkryt i nápis s datem. Na vnější straně téže budovy se pak našel vulgární erotický nápis, který možná napsal nějaký kolemjdoucí na adresu obyvatel domu. Jeho přesné znění vědci britským novinám nesdělili.
Našly se i mozaiky, fresky a lidské kosti. Podle archeologa Muscolina vědci odkrývají obytnou část města, kde majitelé opustili své domy ve spěchu a zanechali v nich spoustu majetku. Budovy městské správy už prozkoumány byly.
Vesuv v roce 79 chrlil žhavé plyny až do výšky 35 kilometrů a pokryl lávou a popelem nejen Pompeje, ale i Herculaneum a zabil tisíce lidí. Sopka je dodnes aktivní.
Naposledy vybuchla v roce 1944 a zničila na osmdesát amerických vojenských letounů, které se nacházely poblíž. Odborníci varují, že příští erupce by mohla mít za následek obrovský počet obětí, protože místní lidé nerespektují zákaz výstavby a budují si domy na svazích sopky, uzavírají britské Timesy.
