Italští archeologové udělali velký krok, odkrývají tajemství „hrdiny z Pompejí“
Italští archeologové věří, že už brzy budou moci ověřit identitu ostatků, které s velkou pravděpodobností patří Pliniovi staršímu, proslulému historikovi a filozofovi. A také římskému vojevůdci, který před dvěma tisícovkami let po smrtonosné erupci Vesuvu řídil evakuaci Pompejí a dalších zasažených lokalit, informuje na svém webu izraelský deník Haaretz. K dokončení identifikace chybí historikům málo. Pár tisíc eur a sofistikované testy, které umožňují identifikaci kosterního materiálu. Pokud budou vědci úspěšní, půjde o vůbec první pozitivní ztotožnění kosterních ostatků čelné osobnosti starověkého Říma.
Po staletích by se tak mohl přiblížit, a také dále objasnit, osud muže, který přišel o život při velení vůbec první rozsáhlé záchranné operace v historii. A mimo jiného zanechal lidstvu jednu z vůbec nejstarších světových encyklopedií.
Omezené rozpočty
Rozpočty chronicky podfinancovaných italských kulturních a vědeckých institucí jsou ovšem omezené. A tak „Projekt Plinius“ spoléhá na „crowfunding“, pomocí kterého chce zabezpečit financování vědeckého týmu, který v minulosti zkoumal i ostatky „ledového muže Oetziho“. Tedy více než pět tisíc let staré mumie dávného horala, která se v perfektním stavu zachovala v alpském ledovci.
Je přitom ironií osudu, že ostatky, které zřejmě patří slavnému Pliniovi, byly objeveny už před sto lety. A to při zkoumání koster obětí smrtící erupce Vesuvu a ohořelých fragmentů člunu, který byl patrně součástí záchranné flotily.
Někteří archeologové už tenkrát dospěli k názoru, že mezi kosterními pozůstatky objevili i ty, které patří Pliniovi staršímu. Tuto interpretaci však část jejich kolegů odmítla, osvětluje deník Haaretz.
A dodává, že to bylo z poněkud nevědeckého důvodu. Možné Pliniovy ostatky totiž nabídly nevšední pohled. Archeologům skoro vyrazil dech pohled na masivní zlatý náhrdelník spolu s několika zlatými náramky, našel se i krátký meč umně zdobený slonovinou a lasturami. Někteří historici ovšem odmítali představu, že by se římský velitel flotily vystrojil „jako kabaretní tanečnice.“
Rozladění z odmítnutí
O správnosti původních předpokladů byl, kromě jiných, přesvědčený i inženýr Gennaro Matrone, který se před sto lety na archeologických vykopávkách po technické stránce podílel. A odmítnutí archeologů ho rozladilo.
Ponížený a znechucený Matrone nakonec prodal šperky dnes neznámým zájemcům a většinu kostí pohřbil, zákony o zachování historických pokladů byly totiž tenkrát laxní. Sám si nechal jen Pliniovu lebku a zmíněný meč. Tyto artefakty později získalo malé muzeum v Římě, kde byly v tichém zapomnění uložené až donedávna, vysvětluje izraelský deník.
A podotýká, že po sto letech inženýr Matrone přece jenom dostal za pravdu. Současní historici totiž dokládají, že Plinius nebyl žádný výstředník. Ale především římský admirál a jeho úbor zcela odpovídal tehdejším zvyklostem. A zároveň uvádějí, že Matrone už před sto lety popsal místo skonu a věk muže v době úmrtí správně.
Přesnost a moderní metody
Definitivní identifikaci Plinia staršího ale umožní až současné poznatky založené na moderních vědeckých metodách. Italští experti chtějí porovnat morfologickou stavbu zachované lebky s dobovými bustami.
Speciální metody, jaké použili experti například v případě Oetziho, chtějí Italové uplatnit i při zkoumání zbytků Pliniova chrupu. Doufají, že se jim podaří vysledovat, odkud muž původně pocházel. V našem případě by to mělo být severoitalské město Como, které je prokazatelně Pliniovým rodištěm.
Svědkem erupce vulkánu
Gaius Plinius Secundus, který se do historie zapsal spíše jako Plinius starší, byl blízkým přítelem císaře Vespasiána. V roce 79 našeho letopočtu kotvil se svojí flotilou v Neapolském zálivu. A tady se stal očitým svědkem erupce vulkánu, která pohřbila Pompeje, Herculaneum a další přilehlá místa, připomíná deník Haaretz.
Když Plinius dostal zoufalý vzkaz od rodiny z města Stabie poblíž Pompejí, začal Plinius jednat. Nařídil svým vojákům vyrazit k pobřeží a dopravit co nejvíce lidí do bezpečí. Historici se domnívají, že pomohl zachránit až dva tisíce lidí.
Sám ale zemřel při řízení záchranných operací, zřejmě po nadýchání se jedovatého sopečného plynu. Jeho poslední hodiny jsou dobře zdokumentované. Katastrofu důkladně popsal jeho synovec, právník a spisovatel Plinius mladší, který osudnou noc strýce doprovázel. A přežil.
A do dnešních dnů přežila i část rozsáhlého a velmi pestrého díla Plinia staršího. Podle všeobecného mínění je jeho nejdůležitější práce Naturalis Historia. Dílo se skládá ze 37 knih a je jednou z prvních všeobecných encyklopedií starověku.
Mezi zahrnuté obory patří astronomie, matematika, geografie, ale také třeba farmakologie, sochařství a třeba i broušení drahokamů. Encyklopedie shrnula známé poznatky tehdejšího lidstva a stala se i základem současného vědění, připomíná nakonec izraelský list Haaretz.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
