Veronika Lefrancois: Mattarella podruhé – italským prezidentem zůstává ten dosavadní, i když kandidovat nechtěl
Po šesti dnech rozhodování, kdo se stane příštím prezidentem republiky, a po sedmi kolech neúspěšného hlasování došel italský parlament k závěru, že nejlepší změna je žádná změna. Každý den od pondělka do soboty ohlašovala italská média „černý kouř“ – jasná narážka na papežské konkláve, kterému se prezidentské volby v Itálii výrazně podobají.
Ovšem na rozdíl od Vatikánu kouř z parlamentu při volbě prezidenta je čistě metaforický.
Čtěte také
Stávající prezident Sergio Mattarella se dal před volbami mnohokrát slyšet, že se o další mandát v žádném případě nehodlá ucházet. Nemohl ale zabránit tomu, aby volitelé v tajném hlasování na lístcích opakovaně neuváděli jeho jméno. A když už ani po sedmém kole žádný přijatelný kandidát nedosáhl potřebné většiny hlasů, Mattarella volky nevolky souhlasil, že by tedy na druhý mandát eventuálně přece jen přistoupil.
Žádné jiné osobnosti se totiž nepodařilo sjednotit názory zástupců roztříštěné politické scény. Oblíbený, nekontroverzní Mattarella byl tedy jediným východiskem přijatelným pro všechny, i když sám upozornil na to, že by se dva prezidentské mandáty neměly v zemi stát pravidlem.
Berlusconi se asi nedočká
I když to italská ústava doslova nevylučuje, před Mattarellou byl podruhé zvolen jen jediný prezident, Mattarellův předchůdce Giorgio Napolitano, který ale dva roky po své druhé volbě odstoupil.
Čtěte také
Prezidentský mandát trvá v Itálii sedm let, takže pokud Mattarella své druhé období završí, bude mu na jeho konci 87 let. Je ale celkem pravděpodobné, že prezident půjde ve stopách svého předchůdce a odstoupí snad už po parlamentních volbách příští rok.
Mnoho Italů si libuje, že díky tomuto uchování statu quo se podaří prodloužit politickou a ekonomickou stabilitu v zemi, alespoň na dalších deset měsíců. A to je na Itálii poměrně dlouhá doba. Tuto rovnováhu zatím umožňuje právě současný tandem dvou respektovaných osobností v čele státu: prezidenta Mattarelly a premiéra Draghiho.
Kompetentnímu vedení Maria Draghiho je připisován nebývalý rozmach země v uplynulém roce. Britský časopis The Economist dokonce Itálii v prosinci označil za zemi roku. To je také důvod, proč zákonodárci nebyli nakloněni volbě Maria Draghiho prezidentem, i když premiér by se byl této funkci nebránil. Většina Italů má za to, že bývalý šéf Evropské banky je jim užitečnější v čele vlády jako garant stability a prosperity. Na reprezentativní roli prezidenta si tedy Draghi bude muset počkat alespoň do příštích voleb.
Čtěte také
Zato kontroverzní Silvio Berlusconi se této vysněné funkce asi nedočká. Po usilovné kampani za získání hlasů ze strany pravicových poslanců to bývalý premiér vzdal ještě dříve, než se začalo hlasovat. Dokonce i ti, kteří mu fandili, museli uznat, že prezidentovou rolí je zemi sjednocovat. A to by rozhodně nebyl případ Berlusconiho – jeho jméno je totiž spojeno s množstvím skandálů.
Sergio Mattarella tedy momentálně opět vybaluje kufry v Kvirinálském paláci, a ne v novém bytě, který si pronajal v Římě a kde si měl podle svých plánů užívat poklidného důchodu.
Autorka je publicistka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
