Veronika Lefrancois: Jak se Italové vyrovnávají s epidemií rok poté
V pondělí 9. března loňského roku vstoupila Itálie jako první stát v Evropě do celonárodní karantény, která trvala celé dva měsíce. Proticovidová opatření, uvalená v té době na celou zemi, jsou považována za nejtvrdší, jaká byla vůbec v době pandemie přijata na evropském kontinentě.
Přesně rok od začátku tohoto prvního lockdownu dosáhla země dalšího smutného prvenství v Evropské unii: překročila symbolickou hranici sta tisíc obětí koronaviru a prožívá právě třetí vlnu pandemie.
Čtěte také
Na rozdíl od první vlny se nyní koronavirus rozšířil nejen po celé severní Itálii, ale zasáhl také chudé jižní oblasti, které jsou mnohem méně vybavené na to, aby čelily zdravotní krizi takových rozměrů. Situace na jednotkách intenzivní péče je opět kritická v severní Lombardii, kde epidemie před rokem vypukla.
Kromě toho lékaři zaznamenali také snížení průměrného věku hospitalizovaných pacientů o deset let. Zatímco nejstarší generace se dnes před infekcí více chrání a část populace nad osmdesát už je očkovaná, mladší generace má větší potřebu se přemisťovat z pracovních důvodů a má i více společenských kontaktů.
Proti novému prudkému šíření infekce vláda zvažovala několik způsobů, jak přitvrdit existující restrikce, a přemýšlelo se dokonce o druhé celostátní karanténě. Zdá se ale, že k takto drastickému kroku se prozatím nepřistoupí, i když se Italové budou muset v příštích týdnech opět více omezovat.
Očkování proti covidu jako morální povinnost každého občana
Čtěte také
Už od listopadu je země rozdělena do čtyř barevných zón, které se mění podle momentální zdravotní situace. V celé Itálii pak platí zákaz překročení hranic regionů, povinné nošení roušek uvnitř i venku a zákaz vycházení po 22. hodině. Nová vládní nařízení by mohla uzavřít celou zemi do červené, tedy nejkritičtější zóny během příštích několika víkendů, aby se zamezilo shromažďování obyvatel v ulicích měst.
Premiér Mario Draghi, který nastoupil do funkce teprve před měsícem, se snaží soustředit úsilí na očkovací kampaň, která zatím neprobíhá stejně rychle ve všech regionech. Ve videu publikovaném tento týden se zavázal, že kampaň zintenzivní, aby se zbrzdilo šíření především nových variant koronaviru.
Tento týden si první dávku vakcíny Moderna nechal naočkovat 79letý italský prezident Sergio Matarella, který už dříve prohlásil, že očkování proti nemoci covid-19 je morální povinností každého občana. S vlastním očkováním ale počkal, až dojde řada na ročník jeho vrstevníků.
Čtěte také
Ohledně očkování vznikla tento týden v Itálii polemika poté, co bylo oznámeno, že se na italském území od června začne vyrábět ruská vakcína Sputnik V, i když dosud nebyla schválena Evropskou unií. Některá italská média poukazovala na to, že o této vakcíně zatím stále není k dispozici dostatek údajů, a že její bezpečnost tedy není zaručena. Deník La Repubblica dokonce varoval před ruskou propagandou spojenou s prodejem vakcíny Sputnik V a označil tuto iniciativu za formu kolonizace Evropy řízenou z Ruska.
Podle vlády se ale jedná o soukromou dohodu mezi Ruskem a italsko-švýcarskou farmaceutickou firmou Adienne. Italská očkovací kampaň bude nadále probíhat podle pravidel stanovených Evropskou unií.
Přinejmenším jednu dávku schválené vakcíny obdrželo dosud přes 4 miliony Italů, tedy asi 7 procent populace.
Autorka je publicistka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
