Veronika Lefrancois: Italové se upnuli na slavný festival italské písně v Sanremu
Velká část Itálie strávila tento týden večery před televizí. Po pět dní po sobě se mnoho italských rodin před devátou hodinou scházelo u obrazovek, aby sledovalo kulturní událost roku, slavný festival italské písně v Sanremu.
Tato téměř posvátná instituce italské kultury, která letos slaví už 71. výročí od svého vzniku, přitahuje každoročně miliony fanoušků. Pamětníci po celé Evropě si ještě dnes vybavují zlatá léta festivalu, kdy si některé z vítězných písní podmaňovaly celý svět. Jedním z nejzářnějších příkladů je píseň Volare od Domenica Modugna, která svým optimismem vystihla bezstarostného ducha Itálie doby ekonomického rozmachu konce 50. let.
Čtěte také
Festival v Sanremu byl vlastně první pěveckou soutěží, která umožňovala objevování nových talentů a startovala kariéry málo známým zpěvákům. Inspirovala také vznik evropské pěvecké soutěže Eurovize, která se zrodila v roce 1956, tedy o 5 let později než Sanremo.
V průběhu let se z festivalu stala celonárodní zábava pro všechny generace, na kterou se čeká celý rok a která nenechává chladným snad žádného Itala. Mnozí ho milují, u jiných vyvolává nostalgii, někteří ho považují za zastaralý a kritizují jeho kýčovitost nebo z něj mají prostě trochu legraci, ale jako každoroční rituál ho sledují v podstatě všichni.
Závan normality
Letošní ročník je ovšem atypický. Už v červenci bylo oznámeno, že se z důvodů pandemie bude konat o měsíc později než obvykle. Nicméně tento odklad na věci nic moc nezměnil. Koronavirus je stále mezi námi a zdravotní situace v Itálii se nelepší. A tak přes protesty některých organizátorů, kteří si nemohli představit tuto hudební slavnost bez publika, festival nezískal žádnou výjimku. Sedadla divadla Ariston v Sanremu zejí tento rok prázdnotou, hudebníci v orchestru mají nasazené roušky a potlesk publika je předem nahraný.
Čtěte také
Jeden ze soutěžících, zpěvák Irama, musel dokonce průběh festivalu sledovat z karantény ve svém hotelovém pokoji, protože den před jeho vystoupením měli dva členové jeho týmu pozitivní výsledky testů na koronavirus.
Tento případ vedl organizátory k nečekané úpravě pravidel festivalu v jeho průběhu. Porota se rozhodla přizpůsobit krizové zdravotní situaci a umožnit umělcům v případě nutnosti zúčastnit se soutěže i na dálku. Irama se tedy mohl zapojit díky videonahrávce svého vystoupení pořízené během generální zkoušky. V době pandemie, která způsobila tak hlubokou krizi zábavního průmyslu, je zapotřebí projevovat pružnost na každém kroku.
Reakce na festival na sociálních sítích byly všeobecně příznivé. I přes neobvyklý průběh soutěže je z ohlasů cítit, že Sanremo vyslalo do Itálie jakýsi závan normality. Jeho zrušení, o kterém se jednu chvíli uvažovalo, by pravděpodobně přispělo jen k dalšímu zhoršení nálady v zemi.
Autorka je publicistka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka