Věrní městští kojoti
Kojoti se nastěhovali do velkých měst. K úspěšnému průniku do nových teritorií si napomohli bezvýhradnou věrností.
Psovité šelmy žijí většinou v párech. Velkou věrností však nevynikají. Genetické testy mláďat často odhalí, že některého z potomků počala matka s cizím samcem. Případy nevěry tak byly prokázány u lišky obecné, lišky polární, psů hyenovitých nebo vlčků etiopských. U kojotů prérijních (Canis latrans) zatím nikdo věrnost genetickými testy neprověřoval. Ale pozorování z volné přírody nasvědčují tomu, že i u těchto severoamerických šelem je nevěra celkem běžná. Vědci nejednou pozorovali, jak se samice během jediné říje páří s dvěma různými samci. Výjimkou nejsou ani samci, kteří se starají o dvě různé rodiny. O to větší překvapení zažila Cecilie Hennessyová z Ohio State University, když se svými kolegy zkoumala život kojotů obývajících Chicago a jeho okolí. Městské kojoty za deset let nepřistihli při nevěře ani jednou.
Chicago je třetí největší město Spojených států. V samotném městě žijí tři miliony obyvatel a společně s rozsáhlými předměstími vytváří bezmála desetimilionovou aglomeraci. Území města a jeho okolí obývá také početná populace kojotů. Jejich stavy se odhadují na dva tisíce. V městě prakticky nenajdeme území, kam ještě kojoti nepronikli. Vede se jim tu dobře. Nacházejí dostatek potravy v popelnicích. Loví drobné živočichy, např. myši, potkany, veverky. Chybí tu jejich hlavní nepřátelé – vlci, pumy, medvědi a lovci s puškami. Městský kojot tak má až třikrát větší šanci na přežití než jeho příbuzní žijící na venkově nebo ve volné přírodě. V městském prostředí představuje pro kojoty největší hrozbu silniční doprava. Bezmála dvě třetiny všech úmrtí tu padá na vrub kojotů sražených automobilem. Kojoti někdy blízkost silnic vyhledávají. Vydatný jídelníček si doplňují mršinami živočichů, kteří zahynuli pod koly aut.
Cecilia Hennessyová a její spolupracovníci sledovali bezmála tři stovky chicagských kojotů. Některé z nich pozorovali deset let. Průběžně prováděli genetické testy všech narozených mláďat. Jejich studie publikovaná v Journal of Mammalogy nepřináší ani jeden důkaz o nevěře těchto psovitých šelem.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
