Velikonoce jsou v naší evropské civilizaci opravdu největší svátky, připomíná archeolog Břicháček
„Velikonoce jsou největší křesťanské svátky pro všechny, kteří jsou křesťané, ale i pro ty, které zajímají křesťanské tradice. Nemusíme si nic namlouvat – křesťanská tradice jsou v naší evropské tradici opravdu pro nás všechny významnými dny,“ říká v pořadu Hovory vedoucí oddělení záchranných archeologických výzkumů Západočeského muzea v Plzni a vysokoškolský pedagog Pavel Břicháček.
Přiznává, že sám není praktikující věřící, ale respektuje hodnoty, které křesťanství s sebou nese.
„Vzpomeňme si na desatero božích přikázání a podobně. Já respektuji to, že církev byla z velké části během středověku nositelem kultury a nejen jí. Byť občas prosazování křesťanského vlivu bylo silou, a to je nepříjemné. I za to se tedy ti naši otcové papežové omluvili,“ tvrdí.
Zkoumá klášter v Milevsku
Archeolog Břicháček dlouhé roky zkoumá místo prodchnuté vírou: klášter premonstrátů v Milevsku. V loňském roce našel jeho tým v tajné trezorové místnosti prastarou dřevěnou schránku, která ukrývala vzácnou relikvii. Zdejší řeholníci po staletí věřili, že se jedná o část hřebu, kterým byl Kristus přibit na kříž.
Je i po letech svojí prací nadšen nebo už je to jen rutina? A jak prožívá Velikonoce? Ptá se Eva Hůlková. Poslechněte si pořad v repríze.
Související
-
Martin Horálek: Velikonoce jako multikulturní svátek?
Slavíme Velikonoce. Jenže… co to vlastně slavíme? Na tuto zdánlivě jednoduchou otázku neexistuje snadná odpověď. Prolíná se zde více náboženských a kulturních tradic.
-
Veronika Lefrancois: Italské Velikonoce
Mnozí si ještě dobře vybavují loňské historické záběry z Říma, kdy papež František sloužil velikonoční mši v liduprázdné bazilice svatého Petra.
-
Daniel Kroupa: Velikonoce a evropský individualismus
Na otázku, čím se liší západní kultura a civilizace od ostatních, zmiňují lidé zcestovalí světem obvykle individualismus.
