Vědecké dobrodružství v JAR: Druhová rozmanitost pod drobnohledem českých odborníků

Čeští odborníci bádají na celkem 60 plochách o velikosti 50 x 50 metrů, kde se zajímají o veškerou vegetaci i živočichy.

Botanický průzkum

Botanici vedení profesorem Petrem Pyškem|foto:Ondřej Novák,Český rozhlas

„Zaznamenáváme všechny druhy bylin, trav a dřevin, které tady rostou,“ říká Petr Pyšek z Botanického ústavu Akademie věd a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Botanici srovnávají vegetaci na plochách poblíž trvalých řek, sezónních toků a v suchých oblastech. „S nosem u země chodíme a snažíme se najít a určit všechny kytky,“ vysvětluje člen expedice Martin Hejda.

Miliony fotek z fotopastí

Dalším významným aspektem výzkumu jsou zdejší živočichové. Ty čeští biologové zaznamenávají na celkem šest desítek fotopastí, rozmístěných po Krugerově národním parku.

Sloni|foto:Ondřej Novák,Český rozhlas

Za dva měsíce jediná fotopast zaznamená až 34 tisíc snímků. Za dva roky trvání výzkumu je to na sedm milionů. Většina fotek je ale přitom jen hýbající se vegetace, a tak se musí záznamy protřídit.

Klára Pyšková se už ručně probrala asi 800 tisíci fotografiemi. V budoucnu si ale slibuje pomoc neuronových sítí, které by mohly třídit záznamy automaticky a práci velmi zjednodušit.

Nejčastěji nám fotopasti strhávají a ničí sloni nebo hyeny.
Klára Pyšková

Ornitologové poznávají ptáky podle zpěvu

Na projektu pracují i ornitologové. „Koukáme a posloucháme, co tady kolem lítá a zpívá a zaznamenáváme všechny ptáky, kteří jsou v dosahu 100 metrů,“ vysvětluje jejich práci David Storch z Centra pro teoretická studia a Katedry ekologie při Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.

„Zajímá nás, jak se diverzita mění třeba v závislosti na tom, jak blízko jsme u vody,“ doplňuje Storch.

Sloní eskorty

Jihoafrická savana vděčí za svou obrovskou biodiverzitu býložravcům, kteří mohutně spásají bujnou zeleň a uvolňují pravidelně místo pro méně úspěšné druhy rostlin.

Největší vliv mají přitom v tomto směru sloni, kteří dokáží narušovat i stromy, tedy nejvyšší patro vegetace.

Entomologický výzkum a hroši zabijáci

Vědci kladou v Krugerově národním parku také pasti na hmyz. Ulovené členovce pak třídí a jejich výskyt zaznamenávají.

Při zkoumání jednotlivých ploch v africké savaně se ale musí mít na pozoru. Například hroši, které tu občas potkají, jsou totiž velmi nebezpeční. „Hroši zabijí nejvíce lidí ze všech afrických zvířat. Říká se, že hroch člověka překousne v půli, mají obrovskou sílu,“ tvrdí Robert Tropek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Biologického centra Akademie věd.

Poslechněte si celé vědecké dobrodružství Ondřeje Nováka!