Vědec Kulveit: Neočkovat se, protože vakcína je experimentální? Virus taky dělá s tělem experimenty
Výzkumný pracovník Institutu budoucnosti lidstva na Oxfordské univerzitě Jan Kulveit upozorňuje, že v Británii už z 99 procent převládá indická neboli delta varianta koronaviru. Kulveit tvrdí, že se to dalo čekat: „Vždy je to tak, že když má nějaká varianta výhodu, že se umí šířit rychleji, tak v populaci převládne. Stejně jako se to dřív stalo s britskou variantou alfa.“
V Interview Plus dodává, že absolutní počty hospitalizovaných v Británii se rozhodně nedají porovnávat s předchozími vlnami, rozhodně to není návrat do ledna, kdy epidemie v zemi kulminovala.
Delta varianta koronaviru, dříve označovaná jako indická, totiž ve Velké Británii nejvíc postihuje skupiny, které nejsou očkované či doočkované.
„Tato varianta se líp šíří a je agresivnější, takže má těžší průběhy nemoci. Taky se zdá, že proti ní hůř funguje jenom jedna dávka vakcíny. Výborně fungují vakcíny, které jsou v Česku nejrozšířenější – Pfizer/BioNtech a Moderna. Po jejich druhé dávce má většina lidí opravdu hodně vysokou hladinu protilátek a to funguje velmi dobře i proti deltě.“
Čtěte také
Kulveit dodává, že zatímco první dávka by dobře dokázala ochránit před předchozími variantami koronaviru. „Hladina protilátek po jedné dávce nemusí být úplně dostačující, což je také důvod, proč Česká vakcinologická společnost doporučovala, že se musí počítat celé očkování,“ vysvětluje.
Proto podle něj vakcinologové i mezioborová skupina MeSES doporučují postupovat obezřetně a testovat při návratu z rizikových zemí i lidi s nedokončeným očkováním.
Kolektivní imunita až u 90 procent
S novou delta variantou se podle Kuveita posouvá i hranice takzvané kolektivní imunity, přestože jasná shoda nepanuje.
„Odhady se různí. Počet lidí, kteří by měli být imunní, aby to covid skutečně zastavilo, může být hodně vysoko, až 90 procent populace,“ odhaduje s tím, že záleží na vlastnostech konkrétní mutace koronaviru a jejím reprodukčním čísle i na sezónních vlivech.
Kdo se neočkuje, tak nemá zdaleka malou pravděpodobnost, že covid dostane. V jeho vlastním zájmu bych očkování doporučoval.
Jan Kulveit
Mezi imunní započítává i ty, kteří nemoc prodělali a kteří mají nějakou imunitu.
Čtěte také
„Když se někdo odmítá očkovat, protože už nemoc prodělal, tak mu to nějakou imunitu dává. Ale celkově podíl imunních lidí na to, aby to deltu dokázalo v zimě zcela zastavit, je opravdu poměrně vysoký,“ shrnuje Kulveit a dodává:
„Pro řadu lidí to znamená, že jejich volba je: očkovat se, nebo ne. A kdo se neočkuje, tak nemá zdaleka malou pravděpodobnost, že covid dostane. V jeho vlastním zájmu bych očkování doporučoval.“
Onemocnět, nebo se naočkovat?
Očkování by Kulveit doporučoval každému i ze zcela sobeckých důvodů, a to zejména těm, kteří argumentují nevyzkoušeností a rizikovostí vakcín. Pokud totiž člověk dostane byť mírnou formu covidu, může mít potíže i po vyléčení, nemluvě o pacientech, kteří museli do nemocnic.
Čtěte také
„Je vidět, že to není žádná lehká nemoc. Takže mi přijde, že je pro každého výhodnější nechat se naočkovat. Když lidé říkají, že je to experimentální vakcína, tak já říkám, že virus provádí s tělem taky experimenty, u kterých navíc nevíme, co všechno napáchají. Nejjednodušší se je prostě naočkovat, a to úplně ze sobeckých důvodů.“
A jak by se mělo Česko na deltu připravit? „Je potřeba se připravit na všechny scénáře. Momentálně nikdo nedokáže říct, kolik se jí sem doveze a jak se tady bude šířit. Protože imunitní stav české populace je jiný než té britské.“
Česko má na papíře pravidla, která jsou relativně přísná, ale nedodržují se.
Jan Kulveit
Nástroje jsou stále podobné. Podle Kulveita by se vyplatilo investovat do trasování a taky víc kontrolovat cestovatele.
„Česko má na papíře pravidla, která jsou relativně přísná, ale můj pocit oproti Británii je, že se moc nedodržují. Když přijedu do Británie, tak mi někdo pravidelně zavolá, jestli jsem v karanténě a jestli znám příznaky nemoci a jdu na testy. Prostě to někdo kontroluje. Ale když přijedu do Čech, tak vyplním formulář, ale vlastně ani nevím, že by se s ním nějak dál pracovalo,“ říká Jan Kulveit a dodává, že oproti Česku je v Británii nemyslitelné falšovat si negativní testy na koronavirus.
Celý rozhovor Interview Plus najdete v audiozáznamu, ptal se Jan Bumba.
Související
-
Kulveit: Za 40 dní může být virus pod kontrolou. Teď se čeká, až se požár rozhoří, aby bylo co hasit
V jiných evropských zemích se reprodukční číslo podařilo srazit na hodnotu 0,8 a nejinak by tomu mohlo být i v Česku, míní Jan Kulveit z Oxfordské univerzity.
-
Jan Kulveit: Pokud se společnost nesemkne, nejhorším scénářům se do Vánoc nevyhneme
Ve Vinohradské 12 mluvíme s výzkumným pracovníkem Institutu budoucnosti lidstva na Univerzitě v Oxfordu Janem Kulveitem, který se zabývá studiem globálních rizik.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.