Jaroslav Flegr: V létě vzniknou nové mutace, které budou ničit organismus i mladším ročníkům
Británie kvůli strmému nárůstu počtu případů nakažlivější indické mutace delta o měsíc oddálila rozvolňování. Dá se očekávat, že masivnějšímu šíření této mutace bude čelit i Česká republika, domnívá se evoluční biolog Jaroslav Flegr. „To, s čím si ale můžeme být jistí, je to, že budeme čelit obdobným mutacím, které už možná někde existují, jen o nich ještě nevíme. A pokud neexistují, budou přes léto velmi rychle vznikat v proočkovaných zemích,“ predikuje.
Podle Flegra sice na podzim lze čekat mírnější vzedmutí epidemie než loni, virus by ale mohl zacílit na nižší věkovou kategorii. „Bude umírat méně seniorů, protože řada těch, co měli smůlu, už umřeli. O to víc ale bude problém se šířením v mladší populaci.“
Čtěte také
Nové mutace se totiž připraví na proočkovanost a budou silně zasahovat i organismus mladých lidí, domnívá se.
„Nechci říct, že budou přímo zabíjet, ale budou ničit organismus i těch mladých. Důsledky pro ně a pro lidi středního věku budou mnohem horší. Takhle jsme si to vypěstovali tím, že jsme nechali populaci promořit, místo abychom epidemii zastavili.“
Bude umírat méně seniorů, protože řada těch, co měli smůlu, už umřeli.
Jaroslav Flegr
Bývalý ministr zdravotnictví za hnutí ANO a nynější ředitel Nemocnice Agel Říčany Roman Prymula souhlasí s tím, že bychom se měli dobře připravit na rizika, která s sebou přinese podzim. „Pokud se ale budeme chovat vcelku normálně, tak si nemyslím, že by měla přijít tak katastrofická vlna, která tady byla v předchozích měsících,“ říká.
Čtěte také
Hosté Pro a proti Karolíny Koubové se shodují na tom, že léto je záhodno využít k přípravě dostatečných kapacit testů a sekvenování. Flegr je přitom přesvědčen, že zaměřit se musíme hlavně na PCR metodu.
„Negativnímu antigennímu testu se dá věřit dvě až čtyři hodiny. Pak už je to, jako bychom nebyli vůbec testováni,“ vysvětluje a počítá s tím, že potřebovat budeme až stovky tisíc testů denně.
Prymula: Kolektivní imunity nedosáhneme
Sekvenovat by se mělo rozhodně víc, přitakává Prymula. Poukazuje ale na to, že ani důsledným sekvenováním se nepodaří zastavit šíření potenciálních mutací. Proto apeluje na občany, aby v případě plánování dovolených v zahraničí nejprve podstoupili očkování.
Čím víc naočkovaných, tím lépe.
Roman Prymula
Exministr zdravotnictví upozorňuje, že v případě u nás hojně využívané vakcíny Pfizer je rezistence vůči často debatované mutaci delta stále poměrně vysoká. Přesto s výhledem na vznik nových mutant viru je pravděpodobné, že stoprocentní kolektivní imunity nedosáhneme. „Tedy čím víc naočkovaných, tím lépe.“
Čtěte také
Zatímco Roman Prymula věří, že případný podzimní nárůst nemocných nepovede k opětovnému lockdownu, Jaroslav Flegr je v tomto ohledu méně optimistický.
„Záleží na tom, jak budou úspěšní naši přátelé antivakcináři a promořovači. Pakliže budou úspěšní, tak k lockdownu zaručeně dojde. Pokud se nám do zimy nepodaří proočkovat přes 90 procent populace, je jasné, že se v zimním období rozjede epidemie takovým tempem, že lockdown bude nutný.
Poslechněte si celou debatu Karolíny Koubové.
Související
-
Bude nutné se přeočkovat? „U seniorů je to na místě, rozhodne se do čtyř týdnů,“ říká Prymula
Má Česko dlouhodobou očkovací strategii proti covidu-19? Jak často se budeme revakcinovat? Je třetí dávka vakcíny nutná? Debatují Roman Prymula a Jindřich Vobořil.
-
Respirátory budeme nosit určitě do prázdnin, pak se uvidí – i podle dalších mutací, věří Prymula
Jak se vyvíjí pandemie? Je na místě optimismus? Co ukazují modely pro další dny a týdny? A kdy bude možné otevřít i zahrádky restaurací a hotely?
-
Jaroslav Flegr: Současný stav je jen naše blbost. Dodržování opatření by policie měla vymáhat
Čísla nakažených stoupají. Bezmála tři tisíce nemocných potřebuje hospitalizaci. V Letňanech roste polní nemocnice a hrozí nedostatek personálu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.