Vědci vytvořili prvek s atomovým číslem 115

Švédští fyzikové však v tomto ohledu nebyli zcela první. Již v roce 2006 provedl smíšený tým amerických a ruských vědců podobné experimenty na jiném urychlovači a přinesl o tom také odbornou zprávu. Jejich zpráva však ještě nebyla dostatečně přesvědčivá, a proto hlavní chemická nomenklaturní autorita IUPAC (International Union of Pure and Applied Chemistry) tehdy objev nového prvku s číslem 115 neuznala.

Nyní vypadá situace naopak velmi nadějně. Před syntézou nového prvku číslo 115 dokázali vědci na tomtéž německém urychlovači těžkých iontů (GSI) vytvořit šest jiných těžkých a velmi nestabilních prvků, nacházejících se v periodické tabulce za uranem. Aby vytvořili prvek s číslem 115, museli ionty vápníku s atomovým číslem 20 bombardovat tenkou vrstvu jiného umělého prvku s číslem 95, americia. Jádra americia se při tomto postupu někdy spojila s jádry vápníku, a tak vznikla kýžená jádra prvku s atomovým číslem 115.

Dlouho se však vědci z přítomnosti nového prvku neradovali – jeho nestabilní atomová jádra se rozpadají během několika desítek milisekund. To je také důvod, proč se prvek číslo 115 nevyskytuje v přírodě – i zde se prakticky okamžitě rozpadá. Pokud jde o praktická využití supertěžkých prvků, zatím vědci nalezli jisté aplikace jen pro prvky s atomovým číslem 100 a menším.

Zdroje: Phys.Org, Popular Science, Urychlovač těžkých iontů (GSI), Lund University