Vědci si stěžují, že dodávání vzorků pro testování na koronavirus vázne

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Laboratoř je připravená! Teď už jen ty vzorky...

Vědci raketově rychle přizpůsobili svá pracoviště pro testování vzorků na koronavirus. S koordinací jejich dodávání ale nejsou spokojeni. Vědecké laboratoře mohou testovat tisíce vzorků denně, ale zatím jich chodí pouze stovky. Kapacita se snad začne využívat v květnu po zahájení testování rizikových osob a po spuštění systému včasného varování šíření infekce.

„Pokud chceme fungovat, tak si vzorky musíme shánět sami. To je po všech vyjádřeních čelních politiků, že chceme testovat 10 tisíc vzorků denně, zvláštní situace,“ podivuje se Petr Bartůněk z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR v pražské Krči.

Je to absurdní, ale centrální koordinace dodávání vzorků není vůbec žádná.


Petr Bartůněk

Spolupráci s odběrovými místy si tento ústav domlouvá víceméně sám. „Nejvíce vzorků máme z Krajské hygienické laboratoře v Liberci, z oblastní nemocnice v Kladně a pár vzorků z Thomayerovy nemocnice, IKEMu a Motola,“ vyjmenovává Bartůněk.

Plnění zkumavek v boxech

Vzorky se navíc vozí nahodile a jen těžko je možné plánovat počet pracovníků, kteří musejí být připraveni v laboratoři. „Pořád máme takovou nejistotu, jestli vzorků zítra přijde 10 nebo 200,“ říká Kateřina Trejbalová. „Zatím jsme měli nejvíce okolo 450 za den.“

Robot, který (zatím) není vytížený

Ústav molekulární genetiky vyčlenil pro testování na koronavirus speciálního robota, je schopen najednou analyzovat až tisíce vzorků.

Podle Bartůňka ale zatím není možné říct, kolik vzorků na koronavirus denně by se přesně dalo zvládnout. „Zodpovědně vám to řeknu ve chvíli, kdy tisíce a více vzorků denně budeme dostávat,“ posteskne si Bartůněk.

Obsluha laboratorního robota

Omezením, které může brzdit zpracování vzorků, je podle něj příjem vzorků, tedy jejich manuální přenášení z odběrových sad do zkumavek. „Máme tady sedm laminárních boxů pro uložení vzorků do robota a v těch můžeme pracovat paralelně. Ale tato kapacita zatím nebyla využita …“

Podle Romana Prymuly, náměstka ministra zdravotnictví, k naplnění kapacity vědeckých pracovišť dojde. Už teď se testují na koronavirus i lidé bez příznaků a od 1. května se podle něj začnou testovat také rizikové skupiny.

„Děje se to v některých případech už teď, například šlo o testování zahraničních pracovníků Unipetrolu,“ říká Prymula. „ Nově budou testovány různé skupiny lidí, potřeba tedy bude výrazně narůstat.“

Cílem je údajně až 30 tisíc testů denně a s plným využitím vědeckých laboratořích se počítá.

„Připravujeme také systém včasného varování,“ sděluje plány Prymula. „Ve chvíli, kdy dojde k nárůstu v některé lokalitě, například jen v okrese, tak budou sledovány parametry v okolních okresech.“

Ve chvíli, kdy dojde k nárůstu v některé lokalitě, budou lidé kolem prstencově testováni tak, abychom zamezili dalšímu šíření koronaviru.


Roman Prymula

Po rozvolnění přísných opatření se totiž očekává zvýšený počet pacientů s onemocněním covid-19.

Jak se přestavuje laboratoř?

Vědci v rekordně krátkém čase dokázali svá pracoviště předělat a přizpůsobit komerčnímu testování na koronavirus. V žádném z vědeckých pracovišť ale kapacita naplněna nebyla.

Jenom pár dnů příprava trvala vědcům na společném pracovišti Akademie věd a Univerzity Karlovy, ve vesteckém BIOCEVu . „U nás naštěstí už existovala laboratoř, která má povolení pracovat s viry,“ říká Bohdan Schneider, ředitel Biotechnologického ústavu. „Ale především jsou tady lidé, kteří po léta s viry rutinně pracují. Například kolegyně Mělková i Tachezy to rozběhly skutečně raketovým tempem.“

Základ našeho úspěchu je v lidech.


Bohdan Schneider

Databáze CoronaBase byla vytvořena speciálně pro tuto situaci.

Stejné nadšení proměnilo i laboratoře v Ústavu molekulární genetiky. Podle Bartůňka bylo nutné všechno připravit skutečně od začátku, vědci ukončili své dosavadní aktivity a přizpůsobili pro testování všechny procesy.

„Museli jsme kvůli možné kontaminaci vystěhovat z laboratoří mikroskopy. Pořídili jsme lednice a mrazáky pro uskladnění vzorků. A vytvořili speciální databázi CoronaBase, která je nezbytnou součástí. Naší ambicí totiž nebylo otestovat 50 nebo 100 vzorků denně, ale přizpůsobit pracoviště tak, abychom mohli dělat stovky nebo i tisíc vzorků za den,“ ukončuje Bartůněk.

Spustit audio
autoři: Eva Kézrová , mrk

Související