Vědci doporučují konzumovat nanejvýš 20 kilo masa na osobu a rok. Platí to i pro vás

Čtěte také

iROZHLAS

Na Islandu žili tisíce let mroži. Vyhubili je Vikingové kolem roku 1100, zjistili vědci z kostí

Kdyby celý svět jedl tolik masa jako Evropané a Američané, podle odborníků mohly by kolabovat celé ekosystémy. Krmit zvířata bylinami a pak jíst jejich maso, je z pohledu energetické bilance nevýhodné. 

„Na stejné množství energie získané z masa spotřebujeme desetkrát víc energie než v případě rostlinné stravy,“ upozorňuje půdní biolog a ekolog Ladislav Miko. Zároveň ale dodává, že hospodářská zvířata do našich ekosystémů patří. 

„Krávy, králíci, slepice a další mají svou ekologickou funkci. Kdybychom je zrušili, něco špatného by se v ekosystému stalo,“ doplňuje Miko s poukazem na to, že ostatní velké býložravce už lidstvo téměř vyhubilo.

V rozvinutém světě vyhazujeme 35 až 45 procent vyrobených potravin. „Kdybychom dramaticky snížili potravinový odpad, nemuseli bychom o tolik snižovat spotřebu masa,“ říká odborník.

Metan a krajina

Autoři studie vyjmenovávají důvody, pro které chov zvířat škodí klimatu – přežvýkavci produkují metan, a příroda víc a víc ustupuje kulturní krajině.

Asi polovina pěstovaných plodin na světě slouží jako krmivo pro zvířata. Nestřídmá konzumace masa navíc zvyšuje riziko chronických nemocí.

Čtěte také

Když steak chutná jako špinavý hadr. Stovky milionů lidí trápí poruchy čichu

„Bez krav, ovcí, polodivokých zvířat nemůžeme udržovat pestrou zemědělskou krajinu,“ připomíná ale také Ondřej Sedláček, biolog a ekolog se zkušeností z tropů.

Zároveň připouští, že v některých oblastech světa se nic pěstovat nedá, a maso tam zůstává mnohdy jediným zdrojem zdravé výživy.

Úspěšná kráva

Lidstvu zbývá proto už jen biomasa zvířat, které do zemědělské krajiny přivedlo samo „ Na biomasu je kráva nejúspěšnější savec na planetě,“ uvádí ex-ministr životního prostředí Miko.

Čtěte také

iROZHLAS

Potřebujeme je kvůli zdravé půdě, škodí jim ale klimatická změna. Členovci se zmenšují, varují vědci

Spotřeba masa na planetě podle studie neustále roste, přičemž na hlavu je sice ve vyspělých zemích nejvyšší na světě, což se týká i Česka. Za posledních 30 let  ale pro tyto státy zůstává stejná. 

„Dramaticky se ale spotřeba zvyšuje v Jihovýchodní Asii, Latinské Americe, v Africe příliš ne,“ doplňuje Ondřej Sedláček, biolog a ekolog s dlouholetou zkušeností z tropů.

Maso z Brazílie

Studie také ukazuje, že tam, kde se zvyšuje HDP, roste většinou i konzumace masa. Například v Brazílii se ale HDP za posledních 20 let nezvýšilo, zato spotřeba masa dramaticky vzrostla.

„Je špatné jíst masa moc a dovážet ho z Brazílie,“ varuje Sedláček. Upozorňuje, že obrovský nárůst produkce masa v Jižní Americe se děje na úkor pralesů. 

Důležité je podle něj také úplné zpracování masa, zvláště v těch zemích, kde jeho ho nedostatek. Konzumace živočišných bílkovin je v chudších regionech klíčová, a nijak dramaticky růst nebude.

Poslechněte si celou Laboratoř o tom, proč by měl vyspělý svět snížit spotřebu masa, jak ozón otepluje planetu, a jaký přístup ke krajině pomáhá čmelákům i lidem. Účinkují přírodovědci Ladislav Miko a Ondřej Sedláček, herečky Petra Špalková a Lenka Kočišová.