Vědce brzdí přísná výběrová řízení

Paragraf (ilustrační foto)
Paragraf (ilustrační foto)

České zákony stále stěžují vědcům nákup speciálních přístrojů pro výzkum. Kvůli novele zákona o veřejných zakázkách, která začala platit vloni v dubnu, se zpožďují některá výběrová řízení. Vědci navíc musejí mnohdy soutěže zrušit, protože na konkrétní technologii se jim přihlásil jen jeden dodavatel. Podle přísnějších pravidel se pak tendr nemůže konat. Od příštího roku by se zákon mohl změnit.

Jan Řídký, ředitel pražského Fyzikálního ústavu uvádí jako příklad přístroj nazývaný Nanoeska. Zařízení za desítky milionů korun si vědecká instituce koupila ještě v době, kdy neplatila přísnější pravidla pro veřejné zakázky.

„V danou dobu kdy jsme přístroj kupovali, ho vyráběla pouze jedna firma. Teď by bylo téměř nemožné ho koupit. Báli bychom se, protože některá z konkurenčních firem by mohla nákup napadnout. A to i přesto, že sama není schopna dodat přístroj v takovéto kvalitě a s potřebnými parametry. My bychom totiž museli složitě dokazovat, že potřebujeme právě tak kvalitní přístroj a ne horší,“ popisuje trpkou realitu Jan Řídký.

Podle něj tak kupované unikátní technologie k vůli průtahům s výběrovým řízením zestárnou. „Teď jsme dostali od ÚOHS finální potvrzení, že výběrové řízení z července roku 2011 bylo v pořádku. Firma která nevyhrála se odvolávala tak dlouho, že můžeme přístroj koupit až teď - po dvou letech“.

Antimonopolní úřad tvrdí, že ale problém není tak vážný. "Úřad pro ochranu hospodářské soutěže řeší i v současné době několik správních řízení týkajících se veřejných zakázek vědeckých institucí, které chtějí nakoupit specializované přístroje,“ říká mluvčí úřadu Martin Švanda. Počet těchto případů prý nějak výrazně nevzrostl, ale podrobné statistiky neexistují.

Dnes mohou sice akademické ústavy přidělit zakázku přímo jednomu dodavateli. Za jednací řízení bez uveřejnění, které musejí velmi podrobně zdůvodnit, pak ale nesou plnou odpovědnost a příliš často této možnosti nevyužívají.

Od příštího roku by se proto některá pravidla mohla změnit, říká mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Jana Jabůrková. „Když zůstane pouze jeden účastník, tak se sice musí zrušit, ale druhé kolo se může ihned opakovat, aniž by se muselo vydávat předběžné oznámení a v tom dalším kole už může zůstat pouze jedna firma,“ popisuje navrhované změny mluvčí ministerstva pro místní rozvoj.

Například Středoevropský technologický institut CEITEC v Brně má problémy zhruba u čtvrtiny zakázek. Pravidla prý navíc znevýhodňují dodavatele ze zahraničí, protože firmy z ciziny musejí v soutěži prokazovat svoji kvalifikaci - jako je trestní bezúhonnost nebo nedoplatky na daních a sociálním zabezpečení – jak ve vztahu k ČR, tak ve vztahu ke své domovské zemi. Špičková česká pracoviště tak lákají ke spolupráci firmy ze zahraničí.

Situaci kritizuje také Rada vlády pro výzkum a inovace. „Situace už zašla tak daleko, že to ohrožuje některá naše vědecká pracoviště. Proto jsme se dohodli, že vyvoláme jednání o změně tohoto zákona,“ říká místopředsedkyně rady Miroslava Kopicová.

„V podstatě nemůžeme nakoupit ty nejlepší přístroje. Třeba co se týče zahraničních firem se musí statutární zástupce společnosti dostavit osobně na české úřady a tam žádat o potřebné doklady o bezúhonnosti apod. A to je pro manažery světových společností neúnosné,“ dodává Kopicová.

„Zadavatelé nevyužívají speciální postup, který může vyřešit jejich problémy,“ upozorňuje náměstek ministra pro místní rozvoj Jan Sixta. Podle něj ústavy nechtějí složitě dokládat, že mohou tento speciální postup využít a proto zatím není běžnou praxí.

Co se týče zahraničních firem, tak ministerstvo je nechce zvýhodňovat v porovnání s těmi tuzemskými. Proto tato pravidla nemění.

„Chápu, že je pro ně složitější splnit základní kvalifikace. Rezignace na to, že by zahraniční firmy nemusely tyto kvalifikace dokládat, by fakticky znamenala, že se může zadat zakázka komukoliv.“ Vysvětluje Jan Sixta.