Včely varují před nebezpečnými květy

02485735.jpeg

Pokud se včela ocitne na květu v ohrožení, označkuje ho výstražným pachovým signálem a varuje tak všechny ostatní příslušnice svého druhu před rizikovým místem.


Včela nemusí najít na květu jen pyl a nektar. Může tu na ni čekat i smrtící nebezpečí. Ke zdatným lovcům, kteří číhají na květech v záloze na přilétající opylovače, patří například pavouk běžník kopretinový (Misumena vatia). Ten dokáže měnit barvu podle barvy květů, a je tak na svém čihadle dobře maskován.

Včely se květům, kde byly jejich družky napadeny, často vyhýbají. Přiletí do blízkosti květu, ale nepřistanou na něm a hledají potravu jinde. Tým vedený Miguelem Ángelem Rodríguez-Gironésem z Estación Experimental de Zonas Áridas ve španělské Almerii zkoumal, co včely od nebezpečných květů odpuzuje. Výsledky studie publikované ve vědeckém časopise Animal Behaviour odhalily, že včely, které byly na květu napadeny, za sebou zanechávají výstražný pachový signál obsahující například 2-heptanon. Ten působí jako varování. Jakmile ho včela zachytí, snaží se od květu prchnout.

Včela medonosná

Rodríguez-Gironés a jeho spolupracovníci sledovali reakce několika druhů včel z různých koutů světa. Napadení včely predátorem na květu simulovali tak, že tělíčko sedící včely opatrně sevřeli na chvilku pinzetou. Pak sledovali, jak se takový květ líbí ostatním včelám téhož druhu.

Není pochyb o tom, že po nepříjemné zkušenosti označí včela květ varovným pachem. Takto označenému květu se vyhýbají jen včely druhů, které žijí pospolitě podobně jako naše včela medonosná nebo čmeláci. Samotářským včelám výstraha nic neříká a usedají stejně často jak na květy, které nenesou chemickou výstrahu, tak i na květy, které jsou označeny pachem jako rizikové. Studie španělských biologů tak odhalila další velkou výhodu, kterou s sebou nese život v hmyzích společenstvech.

Včely v pražských Holešovicích

Mozek člověka a centrální nervový systém včely medonosné jsou co do velikosti, anatomické stavby i výkonnosti dramaticky odlišné. Na úrovni buněk, proteinů a genů ale sdílíme s včelami hodně. Kromě jiného i povzbuzující účinky kofeinu na paměť.