Válka mezi řádky. O životě chlapce, který dokázal přežít holocaust, vypovídají unikátní dopisy

2. září 2023

Příběh, který uslyšíte, je vyprávěním o patnáctiletém klukovi z malého středočeského městečka Uhlířské Janovice. Jmenoval se Otta Daněk a měl mít starosti, jaké má jakýkoliv jiný puberťák jeho věku. Jenže byl rok 1942 a Ottova maminka byla židovka. Takže měl starosti úplně jiné – jako jakýkoliv židovský puberťák jeho věku, který na základě svého původu dostal povolání do transportu.

Otto s maminkou Elzou a se svými židovskými sousedy odjeli 5. června 1942 transportem z Kolína do Terezína. Nikdo z nich už se do Uhlířských Janovic nevrátil.

Čtěte také

Co dodnes v paměti místních zůstalo, bylo, že Otto Daněk jako jediný z téměř čtyřiceti janovických židů nacistickou vyhlazovací mašinérii s jistotou přežil. Ale jaký byl jeho osud, válečný i poválečný?

To už bychom nejspíš po téměř osmdesáti letech neměli šanci zjistit. Kdyby se náhodou neobjevily dopisy Otty a jeho blízkých, které zcela unikátním způsobem dokumentují nejen jeho osud, ale celou tragédii českého židovského holocaustu.

Jak bylo možné to peklo přežít?

Dochované dopisy zachycují období těsně před transportem, kdy se Otto s maminkou balí a snaží se odhadnout, co je čeká, aniž by znali pravou realitu. Obsahují i lístky z koncentračního tábora Osvětim, narychlo sepsané na kusu papíru, ze kterých je zřejmé, že nemohly putovat ke svým adresátům oficiální cestou.

Čtěte také

A obsahují také svědectví lidí zcela neznámých, kteří Ottovi na jeho strastiplné pouti transportem smrti na samém sklonku války nezištně pomohli.

Najednou se před námi rozkrývá úplně jiný příběh, než je ten o patnáctiletém chlapci, který se stal obětí nacistické zvůle. Odkrýváme příběh mladého odvážného muže, který se jí dokázal vzepřít. Díky obrovské síle a vůli žít v době a místě, kde by se nechtěl ocitnout nikdo z nás.

Z 1866 židovských mužů žen a dětí, kteří přijeli společně s Ottou transportem z Terezína do Osvětimi, bylo na práci vybráno 215 mužů a 32 žen. Všichni ostatní byli zavražděni v plynových komorách. Konce války se pak z tohoto počtu dočkalo pouhých 33 lidí.

Čtěte také

Dopisy z pozůstalosti Otty Daňka jsou jako historické puzzle, kde část dílků chybí. Pokud si chceme udělat ucelený obraz doby, v níž vznikly, je potřeba najít i další dílky a poskládat je na svá místa.

To je úkolem i tohoto pořadu. Pomocí dopisů, dokumentů, historiků, vzpomínek blízkých.

Autorka Tématu Plus se pokusila osud Otty Daňka zmapovat a vyprávět, aby jej mohla zpřítomnit, opět vrátit do míst, odkud Otta kdysi odešel. Aby po něm nezbylo jen jméno na seznamu, ale příběh konkrétního člověka, který odpovídá na jednu ze zásadních otázek holokaustu: Jak bylo možné to peklo přežít?

Ponořte se s námi do téměř detektivního pátrání po pozadí výjimečného osudu, který by vydal na román či hollywoodský velkofilm. (repríza) 

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.