Václav Bělohradský: Je hnutí ANO pro všechny? To mi nedává moc smysl, ani gramaticky

Václav Bělohradský

Asi těžko si někdo nevšimnul, že se politika představovaná nejrůznějšími politickými stranami nebo hnutími mění. Rozdělení stran na pravicové, nebo levicové, je podle filozofa Václava Bělohradského, který je hostem Interview Plus, už mrtvé.   

Bohumil Pečinka: Hnutí ANO hrozí v příštích volbách Pyrhovo vítězství

Jaromír Ostrý na volebním plakátu vedle šéfa hnutí ANO Andreje Babiše.

O čem vypovídají nedávno zveřejněné výsledky průzkumu voličských preferencí? A jaký vývoj na české politické scéně se dá podle nich očekávat?

Je ale vůbec možné, aby lídr tvrdil, že nabízí cestu pro všechny? Hnutí ANO to totiž, ústy svého šéfa Andreje Babiše, často používá.

„Když se nad tou větou zamyslíte, tak ona už z hlediska gramatiky nedává moc smysl,“ myslí si filozof Václav Bělohradský. „Kdo by byl jejich nepřítel? V politice totiž máte vždy pozici vs. opozici. Když jsou ale pro všechny, tak kde mají opozici? Nikoho?“  

Filozof tvrdí, že podobná hesla jsou základem celé politiky a používají se v nejrůznějších variantách odnepaměti. „Je to jen jazyk politiky, ale ANO je něco jiného. Je to postdemokratický fenomén, který třeba v Itálii vládne naplno.“ Jde o Hnutí pěti hvězd, které se podle Bělohradského najednou vynořilo a je sice víc levicové a míň racionální, ale ANO se mu prý v mnohém docela podobá.

Konec politických dějin

Důvodem úspěšnosti hnutí podobného typu, jako je ANO, pak Bělohradský vidí v tom, že „nastal konec politických dějin, přestože se této tezi všichni vysmívají. Ale co byly ty naše dějiny? My se ve škole učili o střídání feudalismu, socialismu, kapitalismu, a to už opravdu neexistuje. Dnes, hlavně mladí, bojují za alternativu. Proti kapitalismu, proti globálním klimatickým změnám apod., ale ta jejich alternativa bude už zase jen tržní. Přece nechtějí znárodňovat a stát pak řídit skrze vůli lidu… Taková levice už doopravdy neexistuje. Přitom až donedávna právě ona přinášela nejrůznější reformy, což dnes ale vlastně chtějí úplně všechny demokratické strany… Takže proč by lidé měli takovou levici volit?“

Nejluxusnější vězení světa. Jak si Donald Trump zařídil Bílý dům?

Bílý dům

Každý americký prezident si ikonické sídlo v rámci možností upraví po svém a každý ho trochu jinak využívá – jak v pracovním, tak v osobním životě. Zpravodaje Jana Kalibu zajímalo, jak si Bílý dům zabydlel Donald Trump.

Příkladem boje za alternativu, proti globalizaci, odporu proti establishmentu, odporu proti klasickým politickým stranám je podle filozofa i vše to, co reprezentuje prezident Spojených států.

„Donald Trump je krok zpět. Představuje návrat k polarizované společnosti. Po kroku zpět je poptávka v každé společnosti, která si chce vlastně jen odpočinout. Ale ono to tak nefunguje a i ten krok zpět je pouze dočasný. Pokud mi odpustíte tak banální větu, tak i ty největší problémy pokroku je třeba řešit dalším pokrokem,“ říká Bělohradský.

Trump + brexit = krok zpět

Podobný „krok nazpátek“ pak ale vidí i v hlasování o brexitu, které velmi dobře popisuje stejnojmenný film. „Hesla jako Zpět k neexistující Británii nebo My odejdeme z Evropy. Já se ptám: kam? Do moře? Zůstanou přeci pořád v Evropě, budou dál podstatnou součástí našich dějin. Pokud nezasypou ten tunel.“

Britové se prý rozhodli pro krok zpět proto, aby získali kontrolu, jenže tu získají, pouze když udělají krok dopředu, k jednotnější Evropě. „Angela Merkelová někdy v listopadu na konferenci o svrchovanosti prohlásila, že musíme být připraveni odevzdat svou svrchovanost určitým nadnárodním strukturám. To vyvolalo obrovskou nevoli… My ale kontrolu přesně takto opravdu získáme. Protože uděláme ten krok vpřed.“

Václav Bělohradský se totiž domnívá, že „Češi sami o sobě přeci nebudou nikdy nic kontrolovat, ale jako součást Evropské unie můžeme, pravda v nějaké míře, kontrolovat mnohem víc věcí,“ dodává.  

Víc si poslechněte v Interview Plus Michaela Rozsypala.

Související