Jan Klesla: Na čem se Trump s Evropou shodne

13. únor 2019

Vztahy mezi americkým prezidentem a politickými špičkami starého kontinentu se málokdy dají popsat jako idylické a plné porozumění. I přes objímání a úsměvy do kamer našel zatím Donald Trump mnohem méně shody s hlavami největších evropských států a unie, než jeho předchůdci v Bílém domě.

Pokud ale někde mluví Washington, Paříž, Berlín i Brusel jednou řečí, je to obrovský význam moderních technologií pro růst ekonomik na obou stranách Atlantiku. Trump proto v pondělí podepsal dlouho očekávané prezidentské nařízení, takzvaný executive order, na podporu doslova “zachování amerického vedení v oblasti umělé inteligence.”

Lukáš Kovanda: Největší nepřítel nové české vlády? Přece Donald Trump

Adam Vojtěch, Robert Plaga, Klára Dostálová a Antonín Staněk během jmenování vlády.

Zrovna v den jmenování nové vlády musela Česká národní banka (ČNB) zasáhnout proti slabé koruně. Slábnutí české měny má do značné míry na svědomí jediná osoba: Donald Trump. Právě americký prezident bude největším nepřítelem nové české vlády. Alespoň tedy v ekonomické oblasti.

Jeho cílem je uspět v závodě především s Čínou, která do chytrých strojů masivně investuje miliardy dolarů. Snad bude Trump i tady podobně neústupný a zatvrzelý, jako při shánění peněz na svou kontroverzní zeď na hranici s Mexikem.

Podobné plány představili ostatně už dříve i francouzský prezident Macron, německá kancléřka Merkelová a velkou podporu slibuje i Evropská unie. Jedna z jejích nejvýznamnějších osobností, dánská komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestager ostatně minulý týden v Praze prohlásila, že ve hře je nejen proměna ekonomiky ale transformace životů všech Evropanů.

Buď Čína, nebo Západ

Další věc, na které se Trump alespoň se západní Evropou shodne je tvrdý postup vůči čínskému technologickému obrovi Huawei. Pro další osud jeho expanze v USA i v EU budou přitom klíčové nadcházející týdny.

Thomas Kulidakis: Proč k nám americký ministr zahraničí Pompeo nepřijel

Bývalý ředitel CIA Mike Pompeo

Ministr zahraničí USA se vypravil na misii do části států studenoválečné východní Evropy. Chce zabránit jejich propadu do čínského a ruského vlivu. Americkou iniciativu není radno brát na lehkou váhu, protože Spojené státy americké jsou i po skončení studené války jednou z nevýznamnějších zemí světa.

Poslední únorový den bude americký soud projednávat obvinění z čínské krádeže technologií a o týden později je naplánováno první slyšení s dcerou zakladatele a finanční ředitelkou firmy zadrženou koncem loňského roku na žádost Spojených států v Kanadě.

Objevily se přitom zprávy, že by Trump mohl vydat další prezidentské nařízení namířené proti Číně a to právě zakazující technologie od Huawei v plánovaných amerických mobilních sítích 5G.

V Evropě to nebude mít tak jednoduché, jeho ministr zahraničí Mike Pompeo při své aktuální cestě po východoevropských zemích dal jasně najevo, že si musí vybrat - buď čínské technologie a Rusko, nebo Západ. Do Prahy sice nepřijel, česká vláda ale prý věří, že její okamžitá reakce na základě varování spojenců jí otevře dveře do Bílého domu. Snad jsme si tak už zcela jasně vybrali.

Nepřehánějme regulace

Do třetice je ale potřeba, aby se Evropa s Amerikou shodla ještě v jedné klíčové věci a tentokrát nejen kvůli Číně. Jak zdůraznila i eurokomisařka Vestager, inovace a technologie nejsou samospásné, musí mít svá pravidla a mají svou cenu.

Facebook není charita, ale firma. Společenskou zodpovědnost nečekám, konstatuje Jindřich Šídlo

Facebook

Přesně před 15 lety spustil Mark Zuckerberg síť The Facebook, která spojovala posluchače Harvardské univerzity. Tento student se brzy dostal mezi nejsledovanější a nejbohatší celebrity světa a dnes Facebook zasahuje mediální i politický svět. Poskytuje síť víc výhod než nebezpečí?

Za vznešenými slovy se skrývá otázka jak moc nám mohou lézt do soukromí, do života a ovlivňovat jej. A právě tady mají Američané oproti Evropanům mnohem benevolentnější přístup, i když absolutní kontroly jako v totalitní Říši středu zase rozhodně nedosahují.

Dánská strážkyně férové soutěže zdůraznila, že klíčem je konkurence mezi podniky. Právě kvůli ní se střetla s americkými internetovými obry v čele s Googlem a Facebookem. V ochraně soukromí pak zase naše komisařka Věra Jourová, která o předávání osobních dat Evropanů přes oceán vyjednala dohodu s USA.

Na druhou stranu ale nesmí pravidla firmy příliš škrtit a bránit naším vlastním firmám v růstu. Podobné snahy vidíme třeba v aktuálním souboji taxikářů s alternativními službami, jako je Uber a Taxify, nebo v souboji o to, zda budou evropské firmy moci využívat data pro umělou inteligenci.

Pravidla s důrazem a úctou k člověku mohou být v dlouhém období velkou konkurenční výhodou pro starý kontinent, nesmí se to ale s regulováním přehnat. Ostatně jak i sama Vestager citovala z legendárního amerického filmového trháku Jurský park - život si vždy cestu najde.

autor: Jan Klesla
Spustit audio

Související