V této patové situaci by měl být v jednání o brexitu aktivnější irský premiér, tvrdí odborník na EU Ivo Šlosarčík

4. únor 2019

Den zahájení odchodu Velké Británie z EU se neúprosně blíží. Jablkem sváru je irská pojistka, nad kterou se v Londýně poprvé schází pracovní skupina poslanců Dolní sněmovny. Podle ústavního právníka a profesora Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Ivo Šlosarčíka by bylo na čase, aby se ze svých „zakopaných“ pozic pohnula i EU.

Když se na severoirskou hranici postaví nějaký pohraničník, je do dvou dnů mrtvý, obává se Prouza důsledků brexitu

Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a někdejší státní tajemník pro evropské záležitosti

Vyjednávání o brexitu je ve slepé uličce. Myslí si to i bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti, který je dnes prezidentem Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. V Interview Plus řekl, že teď je míč na britském hřišti.

„EU mohla a teď by i měla udělat něco jinak,“ říká právník a odborník na ústavní právo EU Šlosarčík. „Teď to totiž vypadá, že evropská strategie hrozí tvrdým brexitem, a viděno nejčernějším scénářem i bezpečnostní krizí na severoirských hranicích,“ dodává.

Na řadě je Unie

Evropa prý až dosud vyjednávala velmi tvrdě a říká, že stojí plně za Irskou republikou i se svou hypotetickou pojistkou. „Teď se ale potkala s tvrdým přístupem ne premiérky Theresy Mayové, ale podstatné části Dolní komory britského parlamentu. Může to vést ke konci, který nikdo nechce. Uvědomte si, že tvrdý brexit nemá žádnou pojistku, naopak tam opravdu hrozí velké problémy,“ myslí si Šlosarčík.   

EU dnes trvá na svém, drží se jakési své doktríny, podle které smlouvu o brexitu nechce a nebude otevírat a místo toho „k ní přiloží deklaraci, pak nějakou druhou a pak dodá ještě vysvětlující klauzule. Tohle se tam dělá běžně, ale vyjednavač by to měl zkusit znovu. Vše pak zarámovat do velmi vstřícného ujištění, že pořád chceme mít velmi dobré vztahy, byť se teď hádáme.“  

Stroj času?

„V Bruselu si zřejmě přejí mít stroj času a vrátit se tak 1,5 roku do minulosti a začít s jednáním trochu jinak.“ Podle odborníka na evropské právo je tady ještě jedna karta, se kterou se zatím nehraje. „Protože aktivnější by měl být irský premiér Leo Varadkar, kterého se teď spor týká nejvíc ze všech.“ Vědí ale Britové, co vlastně chtějí?

Lukáš Kovanda: Brexit zabije tisíce Britů. Absurdní!

Brexit

Datum brexitu se sice kvapem blíží, ale to, jakým způsobem proběhne, je stále krajně nejasné. Takže probíhá nové kolo absurdního strašení britské veřejnosti.

Většině v Dolní komoře se dojednaná dohoda opravdu nelíbí, ale ani ta většina se spolu není schopna domluvit, jak by řešení mělo vypadat, a vlastně ani kdo by za ně měl s Unií jednat. „Premiérka sice hlasování o nedůvěře přežila, ale jasně jí nikdo neřekl, co má vůbec chtít. Když pak Britové sami nevědí, co chtějí, je to pro sedmadvacítku mimořádně komplikované. Ale jinou Velkou Británii prostě nemáme.“

Unionisté nevěří ani Bruselu, ani Londýnu

Šlosarčík irskou pojistku považuje za ne zrovna elegantní právním jazykem napsané podmínky, které ale umožňují hned několik výkladů.

„Ty nevstřícné přitom tvrdí, že je to nástroj, jak rozštěpit jednotu Spojeného království. A to je pro severoirské unionisty a jejich stranu DUP neakceptovatelné. Přitom právě oni hrají významnou roli v udržení současné vlády… Je to dost radikální narušení důvěry mezi velkou částí britské politické elity a evropských institucí. Unionisté prostě nevěří, že se Brusel bude chovat rozumně, stejně jako že jednoho dne Londýn neobětuje jejich zájmy efektivní dohodě s EU,“ dodává Ivo Šlosarčík.

Pokud vás zajímá jádro problémů, které ústavní právník vidí na severoirské hranici, a to včetně důvodů obav a napětí, tak si poslechněte audiozáznam Interview Plus Michaela Rozsypala.

autoři: Michael Rozsypal , lup
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.